Hledejte v chronologicky řazené databázi studijních materiálů (starší / novější příspěvky).

d) bez vážných osobních nebo rodinných důvodů ...

d) bez vážných osobních nebo rodinných důvodů odmítne nastoupit do vhodného zaměstnání nebo na rekvalifikaci pro nové vhodné zaměstnání anebo neplní po delší dobu podstatné povinnosti při rekvalifikaci

e) úmyslně maří součinnost s úřadem práce při zprostředkování zaměstnání

f) v poslední 6 měsících opětovně ukončil zaměstnání sám bez vážných důvodů, nebo s ním v této době bylo zaměstnání ukončeno pro neuspokojivé pracovní výsledky nebo pro porušování povinností vyplývajících ze zaměstnání




ORGANIZACE SPRÁVY ZAMĚSTNANOSTI

Ministerstvo práce - ústřední orgán státní správy pro pracovněprávní vztahy, bezpečnost práce, zaměstnanost a sociálních věcí a rekvalifikaci, kolektivní vyjednávání, civilní službu, mzdy a jiné odměny za práci, důchodové zabezpečení, nemocenské pojištění a zabezpečení, sociální péči, právní ochranu mateřství, péči o rodinu a děti a pro další otázky mzdové a sociální politiky

- řídí úřady práce

- spravuje prostředky na zabezpečení státní politiky zaměstnanosti, rozhoduje o jejich užití

Soustavně sleduje a vyhodnocuje situaci ...

- soustavně sleduje a vyhodnocuje situaci na trhu práce, zpracovává prognózy vývoje zaměstnanosti a přijímá opatření na ovlivnění poptávky a nabídky práce

- zpracovává koncepce státní politiky zaměstnanosti a řešení stěžejních otázek na trhu práce

- podněcuje a hmotně podporuje zřizování společensky účelných pracovních míst a vytváření veřejně prospěšné práce

- hmotně podporuje rekvalifikace občanů

- zřizuje státní rekvalifikační střediska

- zaujímá stanoviska k návrhům ovlivňujícím státní politiku zaměstnanosti

- uděluje nebo odnímá povolení právnickým nebo fyzickým osobám k výkonu zprostředkování zaměstnání

Vykonává kontrolní činnost ve ...

- vykonává kontrolní činnost ve správě zaměstnanosti a ukládá pokuty


Úřady práce - správní úřady, které jsou podřízenými jednotkami ministerstva

- správní obvody úřadů tvoří územní obvody okresů (+ detašovaná pracoviště)

- v jejich čele stojí ředitelé, které jmenuje a odvolává ministr práce a sociálních věcí

- realizují informační servis (informují občany o možnostech získání zaměstnání, odborné přípravy a rekvalifikace)

- informují zaměstnavatele o volných zdrojích pracovních sil na jejich vyžádání

- zprostředkovávají uchazečům o zaměstnání vhodné zaměstnání
- poskytují poradenské služby spojené se zaměstnáním, volbou povolání nebo odbornou výchovou v souladu s rozvojem odvětví, oborů a činností

- organizují rekvalifikace uchazečů o zaměstnání, zřizují státní rekvalifikační střediska

Pasivní politika zaměstnanosti

Pasivní politika zaměstnanosti = zprostředkování zaměstnání uchazečům o práci a zprostředkování hmotného zabezpečení uchazečům o práci

Zprostředkování zaměstnání = činnost zaměřená na vyhledávání vhodného zaměstnání pro občana, který se o práci uchází, a na vyhledávání zaměstnanců pro zaměstnavatele, který hledá nové pracovní síly

- zaměstnání zprostředkovávají příslušné úřady práce, jiné právnické nebo fyzické osoby mohou zprostředkovávat zaměstnání jen za podmínek, které jsou uvedeny v zákoně

- součástí zprostředkování zaměstnání je činnost informační a poradenská

- úřady práce vykonávají zprostředkování zaměstnání bezplatně, jiné právnické a fyzické osoby mohou i za úhradu (úhradu ovšem neprovádí občan hledající zaměstnání)

Rekvalifikace = taková změna dosavadní kvalifikace uchazeče o zaměstnání, kterou je potřebné zajistit získáním nových znalostí a dovedností teoretickou nebo praktickou přípravou

- pomáhá řešit nesoulad mezi kvalifikační strukturou uchazečů o zaměstnání a požadavky zaměstnavatelů na obsazení volných míst

Provádí se na základě písemné dohody ...

- provádí se na základě písemné dohody uzavřené mezi uchazečem o zaměstnání a úřadem práce, který mu nabídl zabezpečení rekvalifikace, či zaměstnavatelem v zájmu dalšího pracovního uplatnění svého zaměstnance

- uskutečňuje se v pracovní době a je překážkou v práci na straně zaměstnance, za tuto dobu příslušní zaměstnanci náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku
Hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání (podpora v nezaměstnanosti) = skutečnost, která se poskytne uchazeči o zaměstnání, kterému není do 7 kalendářních dnů ode dne podání žádosti zprostředkováno vhodné zaměstnání nebo zabezpečena možnost rekvalifikace

- skutečnosti rozhodné pro poskytování hmotného zabezpečení je uchazeč o zaměstnání povinen osvědčit úřadu práce nejpozději do 7 kalendářních dnů (tzv. oznamovací povinnost)

- hmotné zabezpečení se poskytuje uchazeči o zaměstnání, který splňuje podmínku celkové doby předchozího zaměstnání v délce min. 12 měsíců v posledních 3 letech před podáním žádosti o zprostředkování zaměstnání, jako doba zaměstnání se započítává i doba:

a) studia

b) přípravy občana se změněnou pracovní ...

b) přípravy občana se změněnou pracovní schopností pro pracovní uplatnění

c) osobní péče o dítě ve věku do 3 let nebo o dítě ve věku do 18 let (je-li dlouhodobě těžce zdravotně postižené vyžadující mimořádnou péči)

d) osobní péče o blízkou převážně nebo úplně bezmocnou osobu starší 80 let

e) pobírání plného invalidního důchodu

f) výkonu dlouhodobé dobrovolnické služby v rozsahu překračujícím v průměru alespoň 20 hodin v týdnu na základě smlouvy dobrovolníka s vysílající organizací, které byla udělena akreditace ministerstvem vnitra


- hmotné zabezpečení se neposkytuje, jestliže uchazeč o zaměstnání:

a) splňuje podmínky pro nárok na starobní důchod

b) je hmotně zabezpečen peněžitými dávkami nemocenského pojištění (zabezpečení) nahrazujícími ušlou mzdu (výdělek)

c) nastoupil vazbu nebo výkon trestu odnětí svobody

 vykonává se formou pomocných činností ...

 vykonává se formou pomocných činností v organizacích státu, obcí a u nevýdělečných nestátních právnických osob (zdravotnictví, sociální služby, ochrana životního prostředí, jiné obecně prospěšné činnosti)

 je o polovinu delší než základní vojenská služba nebo náhradní služba

 výkonem civilní služby nesmějí občanu vzniknout neodůvodněné výhody proti těm, kteří vykonávají základní vojenskou službu nebo náhradní službu

V důsledku realizace reformy Armády ČR směrem k její profesionalizaci byla nedávno zrušena základní vojenská služba, náhradní služba a civilní služba.

Zákonná úprava branné povinnosti v tomto ohledu však zůstává beze změny.

SPRÁVA ZAMĚSTNANOSTI

SPRÁVA ZAMĚSTNANOSTI

Pramen práva → zákon o zaměstnanosti (č. 435/2004 Sb.)

Správa zaměstnanosti

Správa zaměstnanosti = typický projev pečovatelské funkce moderního sociálního státu

- právo na zaměstnání je právo občanů, kteří chtějí a mohou pracovat a o práci se skutečně ucházejí, tj. je to právo na:

a) zprostředkování pracovního uplatnění ve vhodném zaměstnání

b) rekvalifikaci nezbytnou k pracovnímu uplatnění

c) hmotné zabezpečení před nástupem do zaměstnání a v případě ztráty zaměstnání

d) občan má právo na vhodné zaměstnání, které odpovídá jeho zdravotnímu stavu, věku, kvalifikaci, schopnostem, délce předchozí doby zaměstnání a možnosti ubytování




ZÁKLADNÍ POJMY SPRÁVY ZAMĚSTNANOSTI

Státní politika zaměstnanosti = směřuje k dosažení rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou po pracovních silách, produktivnímu využití zdrojů pracovních sil a k zabezpečení práva občanů na zaměstnání, zabezpečuje ji Ministerstvo práce a sociálních věcí a příslušné Úřady práce, zabezpečování zahrnuje zejména:

a) soustavné sledování a vyhodnocování situace na trhu práce, zpracování prognóz a koncepcí zaměstnanosti a programů pro další pracovní uplatnění občanů

b) uplatňování aktivní politiky zaměstnanosti

b) uplatňování aktivní politiky zaměstnanosti

c) koordinaci opatření v oblasti rozvoje lidských zdrojů a zaměstnanosti s evropskou strategií zaměstnanosti

d) tvorbu a zapojení do mezinárodních a dvoustranných programů souvisejících s rozvojem lidských zdrojů, zaměstnaností a trhem práce

e) hospodaření s prostředky na politiku zaměstnanosti, poskytování hmotného zabezpečení v nezaměstnanosti

f) poskytování informačních, poradenských a zprostředkovatelských služeb na trhu práce

g) opatření pro zaměstnávání občanů se změněnou pracovní schopností a dalších skupin občanů, kteří mají ztížené postavení na trhu práce

Aktivní politika zaměstnanosti = souhrn opatření směřujících k zajištění rovnováhy na trhu práce, je zabezpečována z prostředků účelově určených na politiku zaměstnanosti

BRANNÁ POVINNOST

Branná povinnost = povinnost státní občana ČR připravovat se k obraně státu a osobně se účastnit plnění úkolů ozbrojených sil ČR

 vzniká dnem v němž občan dosáhne 18-ti let věku a zaniká dosažením 60-ti let věku, vojáci z povolání mají brannou povinnost do 62-ti let věku

 ženám může být uložena jen povinnost odvodní a k mimořádné službě po dobu válečného stavu, pokud ji nepřevzaly dobrovolně

 na řízení prováděna podle branného zákona se subsidiárně vztahuje správní řád

 zahrnuje:
a) odvodní povinnost - povinnost podrobit se odvodnímu řízení
- branec se povolává k řízení doručením povolávacího rozkazu
- zaniká pravomocným rozhodnutím o schopnosti nebo neschopnosti k vojenské činné službě
- k provádění odvodů se zřizují u územních vojenských správ odvodní komise

- o případném odvolání proti rozhodnutí se ...

- o případném odvolání proti rozhodnutí se zřizují u velitelství územní obrany vyšší odvodní komise
- odvody se člení na pravidelné, mimořádné a dobrovolné
- územní vojenské správy zapisují k pravidelnému odvodu každý kalendářní rok muže, kteří v daném roce dosáhnou 18-ti let věku na základě seznamu, který pořizují k 1. lednu každého roku a do 15. ledna předkládají příslušné územní vojenské správě

b) služební povinnost - povinnost včas nastoupit a vykonávat vojenskou činnou službu
- vzniká dnem nabytí právní moci rozhodnutí o schopnosti k vojenské činné službě
- zahrnuje základní vojenskou službu (12 měsíců), náhradní službu (3 měsíce), vojenské cvičení a mimořádnou službu

c) další povinnosti
stanovené zákonem

 pro doplňování ozbrojených sil za ...

 pro doplňování ozbrojených sil za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu se vytváří záloha, tu tvoří vojáci mimo činnou službu (vojáci propuštění z vojenské činné služby, odvedenci kterým byla základní nebo náhradní služba prominuta, příslušníci sborů propuštění ze služebního nebo pracovního poměru aj.)

 pro případ závažných změn zdravotního stavu odvedenců a vojáků je ustanoveno přezkumné řízení, ve kterém se posuzuje jejich zdravotní způsobilost k vojenské činné službě

 branci, odvedenci a vojáci mimo činnou službu mají ohlašovací povinnost ve vztahu ke skutečnostem důležitým pro vojenskou evidenci

Civilní služba

 nikdo nemůže být nucen vykonávat vojenskou službu pokud je to v rozporu s jeho svědomím nebo náboženským vyznáním

 mohou ji vykonávat občané, kteří podléhají branné povinnosti a kteří mají výše uvedené rozpory

 základní oprávnění vojenského policisty:

a) oprávnění požadovat vysvětlení od vojáka

b) oprávnění prokázání totožnosti od vojáka

c) oprávnění zajistit vojáka

d) oprávnění umístit vojáka do cely


SLUŽEBNÍ POMĚR VOJÁKŮ Z POVOLÁNÍ

 vojáci z povolání jsou ve služebním poměru k České republice

 právní úkony ve věcech služebního poměru jménem republiky činí služební orgány (prezident republiky, ministr obrany, velitelé, náčelníci, ředitelé a jiní vedoucí zaměstnanci)

 služební poměr vzniká dnem určeným v rozhodnutí o povolání občana do služebního poměru (vojákovi je přidělena zákonem stanovená hodnost)

 voják je povinen dodržovat služební kázeň a vojenské kázeňské právo

Hodnostní označení

 při přijetí do služební poměru je voják zařazen do zákonem stanoveného hodnostního sboru a jmenován do zákonem stanovené hodnosti

 do hodností generálů jmenuje vojáky prezident republiky na návrh vlády


vojín svobodník desátník četař rotný rotmistr nadrotmistr štábní rotmistr


podpraporčík praporčík nadpraporčík štábní podporučík poručík nadporučík kapitán


major podplukovník plukovník brigádní generálmajor generálporučík armádní generál generál

Další organizační jednotky obrany státu

Vojenské újezdy - vymezené části území státu určené k zajišťování obrany státu a k výcviku ozbrojených sil

Újezdní úřady - správní úřady, které vykonávají státní správu ve vojenských újezdech
- zpracovávají podklady pro tvorbu územního plánu újezdu
OZBROJENÉ SÍLY

Ozbrojené síly = jednotky, které vytváří Česká republika k zajišťování své bezpečnosti

 ozbrojené síly tvoří vojáci v činné službě a vojáci mimo činnou službu, jsou zde zaměstnáni i občanští zaměstnanci, kteří tvoří civilní personál ozbrojených sil

 řídí je prezident republiky, Vláda ČR, ministerstvo obrany a náčelník Vojenské kanceláře prezidenta republiky

 kontroluje je Parlament ČR a orgány pověřené podle zvláštních předpisů (např. Nejvyšší kontrolní úřad), tj. je uplatňována civilní kontrola ozbrojených sil
 základním úkolem ozbrojených sil je připravovat se k obraně ČR a bránit ji proti vnějšímu napadení, spolupracují s cizími ozbrojenými silami na základě mezinárodních smluv

 nelze je použít k přímému zásahu proti účastníkům stávky vedené na ochranu práv a oprávněných hospodářských a sociálních zájmů zaměstnanců

 tvoří je:

a) Armáda České republiky - tvoří základ ozbrojených sil
- dělí se na vojenské útvary, vojenská zařízení a vojenské záchranné útvary
- plní základní úkoly svěřené ozbrojeným silám a další úkoly (střežení objektů, plnění úkolů Policie ČR, záchranné práce, letecká přeprava ústavních činitelů, zabezpečování přepravy aj.)

b) Vojenská kancelář

b) Vojenská kancelář - v čele stojí její náčelník, který je přímo podřízen prezidentovi republiky
prezidenta republiky - plní úkoly spojené s výkonem pravomocí prezidenta jako vrchního velitele ozbrojených sil a s řízením Hradní stráže

c) Hradní stráž - provádí ostrahu a zabezpečuje obranu Pražského hradu, provádí ostrahu a obranu objektů, které jsou dočasným sídlem prezidenta republiky a hostů
- organizuje a zajišťuje vojenské pocty

VOJENSKÁ POLICIE

Vojenská policie = sbor plnící úkoly policejní ochrany ozbrojených sil, vojenských objektů, vojenského materiálu a ostatního majetku státu, s nímž hospodaří ministerstvo obrany

 vojenským policistou může být jen voják z povolání

 působí vůči vojákům v činné ...

 působí vůči vojákům v činné službě a vůči osobám, které se nacházejí ve vojenských objektech a prostorách nebo které páchají trestnou činnost spolu s vojáky nebo proti vojenských objektům, vojenskému materiálu nebo ostatnímu majetku, s nímž hospodaří ministerstvo obrany

 v čele stojí náčelník Vojenské policie, kterého jmenuje a odvolává ministr obrany

 úkoly: a) podílí se na zabezpečování kázně a pořádku ve vojenských objektech

b) odhaluje trestné činy a zjišťuje jejich pachatele, činí opatření k předcházení trestné činnosti

c) šetří přestupky vojáků

d) pátrá po vojácích, vojenském materiálu nebo po dalších věcech v majetku ministerstva obrany

e) podílí se na ochraně vojenského materiálu a na ochraně utajovaných skutečností

f) řídí provoz vozidel ozbrojených sil na pozemních komunikacích

g) vede evidenci a statistiky potřebné k plnění svých úkolů

g) plní další úkoly stanovené zákonem

- ministr obrany je oprávněn vydávat ...

- ministr obrany je oprávněn vydávat rozkazy jež jsou závazné pro všechny vojáky
- ministr obrany navrhuje vládě základní opatření k zajištění obrany státu, k čemuž může od jiných orgánů požadovat podkladové materiály
- ministr obrany odpovídá za zabezpečení mobilizace ozbrojených sil, řídí přípravu občanů k obraně státu

Inspekce ministerstva obrany - nejvyšší vnitřní kontrolní orgán ministerstva vnitra, provádí kontrolu Armády ČR

Další ministerstva a jiné - plánují podle rozhodnutí vlády opatření k zajišťování obrany státu včetně jejich ústřední správní úřady finančního zabezpečení a realizují je

Generální štáb Armády ČR - orgán, který je součástí ministerstva obrany a který velí armádě a vojenské policii
- podílí se na zpracování návrhů vojenské obranné politiky státu, rozpracovává a navrhuje koncepci rozvoje a výstavby Armády ČR, řídí doplňování a odbornou přípravu vojáků, zabezpečuje nedotknutelnost vzdušného prostoru ČR
- v jeho čele je náčelník Generálního štábu Armády ČR, kterého jmenuje prezident republiky na návrh vlády, je podřízen ministrovi obrany

Velitelství územní obrany

Velitelství územní obrany - vojenské správní úřady 2. stupně, nařízený orgán pro územní vojenské správy

Územní vojenské správy - vojenské správní úřady 1. stupně
- vykonávají řadu opatření k provádění branné povinnosti

Obecní úřady obcí s - podílejí se na výkonu státní správy na úseku obrany státu (příprava a provádění rozšířenou působností odvodů, proces obranného plánování, evakuace obyvatel, aj.)
- jsou příslušnými orgány pro výkon správy civilní služby

Obce v přenesené působnosti - zabezpečují dodání určených věcných prostředků pro potřeby zajišťování obrany státu, zabezpečení výběru a povolání osob k výpomocem a povinnostem aj.

SPRÁVA OBRANY STÁTU

Prameny práva → zákon o zajišťování obrany ČR (č. 222/1999 Sb.), zákon o ozbrojených silách ČR (č. 219/1999 Sb.), zákon o Armádě České republiky (č. 15/1993 Sb.), zákon o Vojenské policii (č. 124/1992 Sb.), zákon o vojácích z povolání (č. 221/1999 Sb.), branný zákon (č. 218/1999 Sb.) aj.

Správa obrany státu = činnost orgánů veřejné správy, která zahrnuje výstavbu, přípravu a řízení ozbrojených sil, operační přípravu státního území, obranné plánování a opatření v národním hospodářství, a to na všech úsecích veřejného života v zájmu zajišťování obrany státu

 obrana státu = souhrn opatření k zajištění svrchovanosti, územní celistvosti, principů demokracie a právního státu, ochrany života obyvatel a jejich majetku před vnějším napadením, obrana státu zahrnuje výstavbu účinného systému obrany státu, přípravu a použití odpovídajících sil a prostředků a účast v kolektivním obranném systému
Povinnosti fyzických a právnických osob

a) poskytnout určené věcné prostředky pro potřeby zajišťování obrany státu, které vlastní

b) strpět činnosti spojené s výběrem, evidencí, určením a dodáváním věcných prostředků

c) oznamovat obecnímu úřadu změny určených ...

c) oznamovat obecnímu úřadu změny určených věcných prostředků, jež mají význam pro jejich využitelnost

d) uposlechnout výzvy k dodání věcných prostředků k prověření opatření pro zabezpečení obrany státu

e) poskytnout na žádost správních úřadů údaje a informace pro potřeby přípravy a realizace opatření pro zabezpečení obrany státu

f) poskytnout pracovní volno svých zaměstnancům, kteří budou povoláni k pracovním výpomocem nebo k plnění pracovních povinností
ORGANIZACE OBRANY STÁTU

Prezident republiky - vrchní velitel ozbrojených sil
- má právo účastnit se schůzí Bezpečnostní rady státu

Vláda ČR - je odpovědná za přípravu a zajišťování obrany státu
- uskutečňuje brannou politiku státu
- schvaluje strukturu armády a koncepci výstavby armády

Bezpečnostní rada státu -

Bezpečnostní rada státu - připravuje vládě ČR návrhy opatření k zajišťování bezpečnosti ČR
- tvoří ji předseda vlády a další členové vlády podle rozhodnutí vlády

Parlament ČR - rozhoduje o vyhlášení válečného stavu a stavu ohrožení státu
- vyslovuje souhlas s vysláním ozbrojených sil ČR mimo území ČR
- vyslovuje souhlas s pobytem ozbrojených sil jiných států na našem území
- má stanovené další úkoly a pravomoci v oblasti obrany podle zákonů

Ministerstvo obrany - ústřední správní úřad pro zabezpečování obrany státu a státní orgán pro řízení a velení Armády ČR
- řídí územní vojenské správy, újezdní úřady ve vojenských újezdech a Vojenské zpravodajství
- povolává občany ČR k plnění branné povinnosti
- vykonává správu vojenských lesů a vojenských újezdů
- organizuje součinnost s armádami jiných států

 provést zákroky, ...

 provést zákroky, úkony nebo učinit jiná opatření (příp. poučit osoby o jejich právech, použit výzvy), a to i v době mimo pracovní dobu, při tom je strážník povinen dbát cti, vážnosti a důstojnosti osob i své vlastní a nepřipustit, aby osobám v souvislosti s touto činností vznikla bezdůvodná újma a případný zásah do jejich práv a svobod překročil míru nezbytnou k dosažení účelu

 prokázat svou příslušnost k obecní policii (stejnokrojem s odznakem obecní policie, identifikačním číslem a názvem obce)

 oznámit Policii ČR nebo jinému příslušnému orgánu důvodné podezření, že byl spáchán trestný čin nebo jiný delikt

 zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, s nimiž se seznámil při plnění úkolů nebo v souvislosti s nimi, a to i po skončení pracovního poměru

 hlásit svému nadřízenému každý zákrok, při kterém bylo použito donucovacích prostředků a zbraně, nebo došlo-li ke zranění osoby

 konat další povinnosti, které jsou stanovené zákonem

Oprávnění strážníků

 požadovat vysvětlení

 požadovat prokázání totožnosti (event. osobu předvést za účelem zjištění totožnosti na Policii ČR)

 odebrat zbraň osobě na místě veřejně přístupném po předchozí marné výzvě k vydání zbraně, hrozí-li osoba užitím zbraně k násilí nebo k pohrůžce násilí

 otevřít byt za stanovených podmínek a jiné uzavřené prostory, vstoupit do nich a provést potřebné zákroky, úkony nebo jiná opatření

 vstoupit do živnostenských provozoven

 zakázat vstup na určená místa, k označení určeného místa může být použito technických prostředků

 odejmout věc, o odnětí věci sepíše strážník úřední záznam a osobě jíž byla věc odňata vystaví potvrzení

 použít ke stanoveným účelům a za stanovených ...

 použít ke stanoveným účelům a za stanovených podmínek donucovací prostředky (hmaty a chvaty a údery a kopy sebeobrany, slzotvorné prostředky, obušek, pouta, pes, varovný výstřel, prostředky k zabránění odjezdu a zastavení vozidla) a zbraň (za podmínek nutné obrany, krajní nouze nebo zamezení útěku nebezpečného pachatele)

 užívat oprávnění v oblasti bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích:

a) zastavovat vozidla

b) použít technické prostředky k zabránění odjezdu vozidla, které bylo ponecháno na místě zákazu

c) kontrolovat veškeré doklady od vozidla, nákladu a řidiče vozidla

d) usměrňovat provoz na pozemních komunikacích, a to do příjezdu Policie ČR

e) odtahovat vozidla, která tvoří překážku silničního provozu

f) ukládat pokuty do 1 tis. na místě

 užívat další oprávnění, které jsou stanovené zákonem

OBECNÍ POLICIE

Obecní policie = speciální ozbrojená bezpečnostní složka obce, jejíž veřejně prospěšnou činností zajišťuje obec klid a pořádek na svém území

 je orgánem obce, zřizuje a zrušuje ji obecní zastupitelstvo obecně závaznou vyhláškou

 k základním úkolům obecní policie patří zabezpečování místních záležitostí veřejného pořádku v rámci působnosti obce

 může na základě veřejnoprávní smlouvy vykonávat úkoly i na území jiné obce

 při plnění svých úkolů spolupracuje s Policií České republiky

 pracovníci obecní policie (strážníci) jsou v pracovním poměru k obci a jsou přímými nositeli úkolů při zabezpečování místních záležitostí veřejného pořádku

 každý má právo obracet se na zaměstnance obecní policie (strážníky) s žádostí o pomoc, tito jsou povinni v rozsahu svých úkolů požadovanou pomoc poskytnout

 řídí ji starosta pokud obecní ...

 řídí ji starosta pokud obecní zastupitelstvo nepověří řízením jiného člena obecního zastupitelstva, obecní rada může mimo to pověřit plněním některých úkolů při řízení obecní policie určeného strážníka

 zpracovává osobní údaje, které potřebuje k plnění úkolů podle zákona

 je oprávněna vyžadovat od příslušných orgánů poskytnutí údajů o hledaných a pohřešovaných osobách, o odcizených motorových vozidlech, o psech, o povoleních a o jiných věcech jež jsou uvedeny v zákoně

 obec odpovídá za škodu způsobenou strážníkem v souvislosti s plněním jeho úkolů

 školení strážníků a jejich výcvik zajišťuje obec, na žádost obce může tento výcvik strážníků zajišťovat Policie ČR

 stejnokroje strážníků, označení motorových vozidel a hodnostní označení si každá obec stanovuje sama

Úkoly obecní policie

 přispívá k ochraně bezpečnosti osob a majetku

 dohlíží nad dodržováním pravidel občanského soužití

 přispívá k bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích

 odhaluje přestupky a jiné správní delikty

 upozorňuje fyzické a právnické osoby na porušování obecně závazných právních předpisů a činí opatření k nápravě

Povinnosti strážníků

 dodržovat zákony a další obecně závazné právní předpisy

 plnit úkoly, které jsou uloženy právními předpisy nebo rozkazy a pokyny nadřízeného

 služební poměr se zakládá rozhodnutím ...

 služební poměr se zakládá rozhodnutím služebního funkcionáře a vzniká dnem určeným v rozhodnutí o přijetí do služebního poměru (policistovi je přidělena zákonem stanovená hodnost)

 o ustanovování policistů do funkcí rozhodují služební funkcionáři na základě služebního hodnocení

 policista je povinen dodržovat služební kázeň, tj. plnit svědomitě a řádně úkoly a službu, dodržovat při výkonu služby pravidla zdvořilosti atp.

Hodnostní označení

 při přijetí do služební poměru je policista jmenován do hodnosti rotného nebo strážmistra (má-li středoškolské nebo vyšší odborné vzdělání) nebo podporučíka (má-li vysokoškolské vzdělání)

rotný strážmistr nadstrážmistr podpraporčík praporčík nadpraporčík


podporučík poručík nadporučík kapitán major podplukovník plukovník


generálmajor generálporučík

 prokázat svou příslušnost k policejnímu sboru

 prokázat svou příslušnost k policejnímu sboru (služebním stejnokrojem s identifikačním číslem, služebním průkazem, odznakem služby kriminální policie, ve výjimečných případech ústním prohlášením „policie“)

 dodržovat při výkonu služby pravidla služební zdvořilosti

 zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, s nimiž se seznámil při plnění úkolů nebo v souvislosti s nimi, a to i po skončení služebního poměru

 hlásit svému nadřízenému každý služební zákrok, při kterém bylo použito donucovacích prostředků a zbraně, nebo došlo-li ke zranění osoby

 konat další povinnosti, které jsou stanovené zákonem

Oprávnění policisty

 požadovat vysvětlení

 požadovat prokázání totožnosti (event. osobu předvést za účelem zjištění totožnosti)

 zajistit osobu v taxativně stanovených případech ...

 zajistit osobu v taxativně stanovených případech (osoba ohrožuje svůj život nebo život jiných osob, pokusila se o útěk při předvedení, na policejním útvaru slovně uráží jinou osobu nebo policistu, poškozuje majetek, byla přistižena při jednání jež má znak přestupku), zajištěná osoba může být umístěna do policejní cely, do 24 hodin musí být ovšem propuštěna

 omezit pohyb agresivní osoby

 odebrat zbraň osobě na místě veřejně přístupném po předchozí marné výzvě k vydání zbraně, hrozí-li osoba užitím zbraně k násilí nebo k pohrůžce násilí

 přesvědčit se, zda předvedená nebo zajištěná osoba nemá u sebe zbraň a tuto zbraň odebrat

 provést osobní prohlídku nebo prohlídku objektů, zavazadel, dopravních prostředků v taxativně stanovených případech a při plnění určitých úkolů

 otevřít byt za stanovených podmínek a jiné uzavřené prostory, vstoupit do nich a provést potřebné služební zákroky, služební úkony nebo jiná opatření

 vstoupit do živnostenských provozoven

 zakázat vstup na určená místa, k označení určeného místa může být použito technických prostředků

 využít specifická opatření v souvislosti ...

 využít specifická opatření v souvislosti se zajišťováním ochrany státních hranic, bezpečnosti železniční dopravy a při dohledu nad bezpečností a plynulostí silničního provozu a při jeho řízení

 použít ke stanoveným účelům a za stanovených podmínek donucovací prostředky (hmaty a chvaty a údery a kopy sebeobrany, slzotvorné prostředky, obušek, pouta, služební pes, varovný výstřel, vytlačování koňmi, vodní stříkač, prostředky k zabránění odjezdu a zastavení vozidla aj.) a zbraně (střelné, bodné, sečné, speciální)

 použít podpůrné operativně pátrací prostředky (krycí doklady, konspirativní prostředky, zabezpečovací technika, zvláštní finanční prostředky, využití informátora)

 užívat další oprávnění, které jsou stanovené zákonem

SLUŽEBNÍ POMĚR PŘÍSLUŠNÍKŮ POLICIE ČESKÉ REPUBLIKY

 příslušníci Policie ČR jsou ve služebním poměru k Policii ČR

 jménem policie jedná a rozhoduje ministr vnitra a další služební funkcionáři, tito funkcionáři jsou oprávněni v rozsahu své pravomoci ukládat podřízeným policistům služební úkoly, organizovat, řídit a kontrolovat jejich činnost a vydávat k tomuto účelu rozkazy a pokyny

g) služba rychlého nasazení

g) služba rychlého nasazení - provádí služební zákroky proti teroristům, únoscům a nebezpečným pachatelům

h) služba železniční policie - zajišťuje veřejný pořádek na nádražích a ve vlacích, dbá na ochranu bezpečnosti cestujících

i) letecká služba - ke své činnosti používá policejní vrtulníky

Organizace nižšího stupně systému správy policie

Policejní prezídium ČR - orgán řídící činnost Policie ČR
Krajské správy Policie ČR - mají územní působnost pro jednotlivé kraje

Okresní ředitelství Policie ČR - mají územní působnost pro jednotlivé okresy

Obvodní oddělení Policie ČR

Obvodní oddělení Policie ČR - zřizují se v souladu s potřebami konkrétních územních celků

POVINNOSTI A OPRÁVNĚNÍ POLICISTŮ

 k plnění úkolu při výkonu služby mají policisté stanoveny povinnosti a oprávnění

 při provádění služebních zákroků a služebních úkonů jsou policisté povinni dbát cti, vážnosti a důstojnosti osob i své vlastní a nepřipustit, aby osobám v souvislosti s touto činností vznikla bezdůvodná újma a případný zásah do jejich práv a svobod překročil míru nezbytnou k dosažení účelu

Povinnosti policisty

 dodržovat zákony a další obecně závazné právní předpisy

 plnit úkoly, které jsou uloženy právními předpisy nebo rozkazy a pokyny nadřízeného

 provést služební zákroky, služebních úkony a jiná opatření (příp. poučit osoby o jejich právech, použit výzvy), a to i v době mimo službu

a) obecné právní prostředky

a) obecné právní prostředky - vydávání normativních správních aktů a individuálních správních aktů

b) specifické právní prostředky - donucovací prostředky

Vztahy Policie ČR k zahraničí

 policie je při plnění svých úkolů oprávněna spolupracovat s mezinárodní organizací Interpol a s jinými mezinárodními organizacemi a bezpečnostními sbory

 pro členské státy EU byl zřízen Evropský policejní úřad (zřízen Úmluvou o Europolu), je určen pro mezinárodní spolupráci v rámci EU
 prostředky, pokud je to třeba k objasnění skutku, který by byl v ČR úmyslným trestným činem

 příslušník zahraničního bezpečnostního sboru může vykonávat na území ČR povinnosti a oprávnění policisty, za podmínek stanovených mezinárodní smlouvou, obdobnou situaci může činit i policista z ČR

ORGANIZACE POLICIE ČESKÉ REPUBLIKY

Organizace vyššího stupně systému správy policie

Ministerstvo vnitra - orgán, kterému je Policie ČR podřízena
- prakticky je ministerstvo od organizace Policie ČR odděleno

Inspekce ministerstva vnitra - odhaluje a prověřuje skutečnosti, které nasvědčují tomu, že byl spáchán trestný čin, jehož pachatelem byl policista

Policejní prezídium ČR - orgán řídící činnost Policie ČR
- v čele prezídia stojí policejní prezident, který je představeným všech policistů (výjimku tvoří policisté povolaní ministrem vnitra k plnění zvláštních úkolů) a kterého jmenuje a odvolává ministr vnitra se souhlasem vlády, policejní prezident je z výkonu své funkce ministru vnitra odpovědný

Útvary s působností na celém území ČR -

Útvary s působností na celém území ČR - zřizuje je ministr vnitra na návrh policejního prezidenta

Útvary s územně vymezenou působností - zřizuje je ministr vnitra na návrh policejního prezidenta

Služby - v čele služeb stojí ředitelé, které jmenuje a odvolává policejní prezident, ředitele ochranné služby jmenuje a odvolává ministr vnitra se souhlasem prezidenta republiky
a) služba pořádkové policie - plní veškeré základní úkoly policie

b) služba kriminální policie a vyšetřování - odhaluje a vyšetřuje trestné činy a zjišťuje jejich pachatele
- při provádění úkonů trestního řízení je policista vázán pokyny státního zástupce
- součástí této služby je Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu

c) služba dopravní policie

c) služba dopravní policie - dohlíží na bezpečnost a plynulost silničního provozu, řeší dopravní nehody

d) služba správních činností - zabezpečuje správní činnosti

e) ochranná služba - zabezpečuje ochranu prezidenta republiky, ústavních činitelů a osob, kterým ochrana náleží

f) služba cizinecké a pohraniční policie - cizinecká policie kontroluje doklady na hraničních přechodech a letištích, povoluje a kontroluje vstup a pobyt cizinců
- pohraniční policie zajišťuje ochranu státních hranic mimo hraniční přechody

 zajišťuje ochranu úřadů, ...

 zajišťuje ochranu úřadů, které jsou stanoveny v zákoně

 dohlíží na bezpečnost a plynulost silničního provozu a spolupůsobí při jeho řízení

 odhaluje a projednává přestupky

 vede evidenci a statistiky potřebné pro plnění svých úkolů

 vyhlašuje celostátní pátrání a zveřejňuje údaje nezbytné k identifikaci hledaných osob

 provádí úkony související s pronásledováním osob, které uprchly z výkonu vazby nebo trestu

 zadržuje svěřence s nařízenou ústavní nebo uloženou ochrannou výchovou, kteří jsou na útěku

 zajišťuje pohotovostní ochranu jaderných zařízení a podílí se na ochraně jaderného materiálu při jeho přepravě

 plní úkoly státní správy, které stanoví zvláštní zákon (např. výkon správy na úseku střelných zbraní a střeliva)

Vztahy Policie ČR ke státním orgánům, fyzickým a právnickým osobám

 společnost, její složky a jednotlivci mají právo žádat od příslušných složek policejního systému aktivní zákrok v případě určité intenzity ohrožení nebo narušení společensky uznávaných hodnot

 příslušné složky policejního systému při plnění svých úkolů mají právo požadovat od státních orgánů, fyzických a právnických osob pomoc (zejména potřebné podklady a informace)

 v případě nebezpečí ohrožení života, zdraví nebo majetku je policista oprávněn požádat každého o pomoc, ten kdo byl požádán, je povinen ji poskytnout (nemusí tak učinit, jestliže by tím byl ohrožen, nebo brání-li tomu jiné okolnosti)

 na žádost poskytují složky policejního systému ochranu soudním exekutorům, osobám pověřeným výkonem rozhodnutí soudu, jinému státnímu orgánu nebo obci

 policie poskytuje z evidencí které vede informace službám jež působí v policii, ministerstvu vnitra, BIS, Vojenskému obrannému zpravodajství, Vojenské policii a dalším státním orgánům a organizacím dle zákona

 stát odpovídá za škodu způsobenou policií nebo policistou v souvislosti s plněním jejich úkolů

 orgánům správy policie jsou k realizaci jejich úkolů svěřeny významné právní prostředky:

Typy věznic

a) věznice s dohledem

b) věznice s dozorem

c) věznice s ostrahou

d) věznice se zvýšenou ostrahou

SPRÁVA POLICIE

SPRÁVA POLICIE

Prameny práva → zákon o Policii České republiky (č. 283/1991 Sb.), zákon o služebním poměru příslušníků Policie České republiky (č. 186/1992 Sb.), zákon o obecní polici (č. 553/1991 Sb.)

Správa policie = činnost policejních orgánů, jimž zákon ukládá úkony ochrany ve věcech bezpečnosti a veřejného pořádku

 jejich činnost je subsidiární, protože bezpečnost a veřejný pořádek jsou těmito orgány zajišťovány jen v těch oblastech a v těch případech, kdy tyto úkoly nespadají do působnosti jiných orgánů (např. obcí)

 neurčité pojmy:

 neurčité pojmy: a) bezpečnost = ochrana společnosti a jednotlivců před ohrožujícím nebezpečím

b) veřejný pořádek = ochrana pravidel chování lidí na veřejnosti, která nejsou sice výslovně formulována v právních normách, ale jejich zachování je podle panujících obecných názorů v určitém místě a čase nutnou podmínkou spořádaného společenského soužití

POLICIE ČESKÉ REPUBLIKY

Policie České republiky = ozbrojený bezpečnostní sbor ČR, který plní úkoly ve věcech vnitřního pořádku a bezpečnosti v rozsahu a způsobem stanoveném právními předpisy

 při plnění svých úkolů také postupuje podle mezinárodních smluv, kterými je ČR vázána

 policie působí na území ČR, nestanoví-li zákon nebo mezinárodní smlouva jinak

 každý policista musí mít při výkonu své služby na paměti 2 základní atributy:

a) atribut slušného občana, ...

a) atribut slušného občana, pro kterého zde je

b) atribut zákona, který ho vede při jeho rozhodování

Úkoly Policie ČR

 chrání bezpečnost osob a majetku

 spolupůsobí při zajišťování veřejného pořádku a byl-li porušen, činí opatření k jeho obnovení

 vede boj proti terorismu

 odhaluje trestné činy a zjišťuje jejich pachatele

 koná vyšetřování o trestných činech

 zajišťuje ochranu státních hranic ve vymezeném rozsahu

 zajišťuje ochranu ústavních činitelů ČR a dalších osob

 Vězeňská služba má tyto složky:

1) Vězeňská stráž - ozbrojený sbor
- střeží, předvádí a eskortuje osoby ve výkonu vazby a trestu
- střeží vazební věznice a při této činnosti zajišťuje stanovený pořádek a kázeň

2) Justiční stráž - ozbrojený sbor
- zajišťuje pořádek a bezpečnost v budovách soudů, státních zastupitelství a v jiných místech činnosti soudů a ministerstva spravedlnosti
- zajišťuje bezpečnost výkonu pravomocí soudů a státních zastupitelství

3) Správní služba - rozhoduje ve správním řízení podle zvláštních předpisů
- zabezpečuje organizační, ekonomickou, výchovnou a další odbornou činnost
- součástí této služby je i zdravotnická služba
- činnost správní služby zajišťují zaměstnanci a příslušníci

Organizace Vězeňské služby

Generální ředitelství - řídí, organizuje a kontroluje činnost ostatních článků organizace Vězeňské služby
- v čele stojí ředitel jmenovaný a odvolávaný ministrem spravedlnosti, který je z výkonu své funkce ministru spravedlnosti odpovědný

Vazební věznice, - zřizuje a ruší je ministr spravedlnosti, v jejich čele stojí ředitelé, které jmenuje a odvolává věznice generální ředitel, ředitelé věznic jsou oprávněni jednat a činit úkony za Vězeňskou službu

Institut vzdělávání - vzdělávací a školící středisko pro pracovníky Vězeňské služby
Povinnosti a oprávnění příslušníka Vězeňské služby

 povinnost plnit služební povinnosti a jiné úkoly dle zákona

 povinnost konat službu ve služebním stejnokroji s identifikačním číslem (příslušník, který koná službu v občanském oděvu je označen identifikačním štítkem s číslem)

 povinnost jednat s osobami ve výkonu ...

 povinnost jednat s osobami ve výkonu vazby a trestu vážně, rozhodně, respektovat jejich práva, zabraňovat ponižujícímu zacházení s těmito osobami

 povinnost zakročit v mezích zákona, páchá-li osoba ve výkonu vazby a trestu trestní čin nebo kázeňský přestupek
 povinnost zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o kterých se dozvěděl při plnění služebních úkolů

 oprávnění požadovat vysvětlení od osob ve výkonu vazby a trestu, které mohou přispět k objasnění skutečností důležitých pro odhalení trestného činu nebo kázeňského přestupku

 oprávnění provést u osoby ve výkonu vazby a trestu osobní prohlídku (věci, těla, snímání otisků prstů, podrobení se lékařské prohlídce)

 oprávnění odejmout osobě ve výkonu vazby a trestu věc, kterou má neoprávněně u sebe nebo kterou má zabranou

- v čele úřadu stojí ředitel ...

- v čele úřadu stojí ředitel jmenovaný a odvolávaný ministrem vnitra se souhlasem vlády, který je z výkonu své funkce ministru vnitra odpovědný

3) Vojenské zpravodajství - zabezpečuje informace o záměrech a činnostech představujících vojenské ohrožení ČR, o zpravodajských službách cizí moci v oblasti obrany, o záměrech a činnostech namířených proti zabezpečování obrany ČR a o činnostech ohrožujících státní a služební tajemství v oblasti obrany ČR

- v čele zpravodajství stojí ředitel jmenovaný a odvolávaný na návrh náčelníka generálního štábu Armády ČR ministrem obrany se souhlasem vlády, který je z výkonu své funkce ministru obrany odpovědný
- člení se na Vojenskou zpravodajskou službu a na Vojenské obranné zpravodajství

VĚZEŇSKÁ SLUŽBA

Vězeňská služba = instituce, která zajišťuje výkon vazby, výkon trestu odnětí svobody a v rozsahu stanoveném zákonem i ochranu pořádku a bezpečnost při výkonu soudnictví a správě soudů

 instituce, pokud rozhodují ve správním řízení, mají postavení správních úřadů

 Vězeňská služba: a) spravuje a střeží věznice, odpovídá za dodržování podmínek výkonu vazby a trestu

b) střeží, předvádí a eskortuje osoby ve výkonu vazby a trestu

c) zabezpečuje úkoly při předcházení a odhalování trestné činnosti osob ve výkonu vazby a trestu

d) vede evidenci osob ve výkonu vazby a trestu na území ČR

e) provozuje hospodářskou činnost za účelem zaměstnávání osob ve výkonu vazby a trestu

f) vykonává další činnost stanovenou zákonem

- úkoly službě ukládá vláda ...

- úkoly službě ukládá vláda a prezident republiky

- podává vládě a prezidentu republiky zprávu o své činnosti jednou za rok

- používá zpravodajské prostředky (zpravodajská technika, krycí prostředky a doklady, sledování)

- má právo vyžádat si spolupráci a informace od orgánů veřejné správy

- pracovníci jsou ve služebním poměru k BIS
2) Úřad pro zahraniční styky a informace - zabezpečuje informace mající původ v zahraničí, důležité pro bezpečnost a ochranu zahraničně politických a ekonomických zájmů ČR

INTEGROVANÝ ZÁCHRANNÝ SYSTÉM

Integrovaný záchranný systém = koordinovaný postup složek IZS při přípravě na mimořádné události a při provádění záchranných a likvidačních prací

 mimořádnou událostí je škodlivé působení sil a jevů vyvolaných činností člověka, přírodními vlivy, a také havárie, které ohrožují život, zdraví, majetek nebo životní prostředí a vyžadují provedení záchranných a likvidačních prací

 složky IZS: a) Hasičský záchranný sbor ČR

b) jednotky požární ochrany

c) zdravotnická záchranná služba

d) Policie ČR

e) ostatní složky (vyčleněné síly a prostředky ozbrojených sil, ostatní ozbrojené bezpečnostní sbory, ostatní záchranné sbory, neziskové organizace atp.)
 složky IZS jsou při zásahu povinny se řídit příkazy velitele zásahu (resp. hejtmana kraje)

 stálými orgány pro koordinaci složek ...

 stálými orgány pro koordinaci složek IZS jsou operační a informační střediska IZS (operační střediska hasičského záchranného sboru kraje, operační i informační středisko generálního ředitelství hasičského záchranného sboru)

 ministerstvo vnitra plní koordinační, řídící, kontrolní a koncepční úlohu IZS

 odpovídající úkoly na svých úrovních a pro své území plní orgány krajů a obcí

 oprávnění vyžadovat pomoc pro provádění záchranných a likvidačních prací od IZS má ministerstvo vnitra, hejtman kraje a velitel zásahu

 FO a PO jsou v souvislosti se záchrannými a likvidačními pracemi povinny poskytnout osobní a věcnou pomoc, strpět vstup osob provádějících práce na pozemky a do staveb, strpět umístění zařízení systému varování na nemovitostech a vytvořit podmínky pro výdej ochranných masek (školská, zdravotní, sociální nebo obdobná zařízení)

 provozovatelům hromadných informačních prostředků je stanovena povinnost na základě žádosti neprodleně a bez úprav obsahu a smyslu uveřejnit potřebné tísňové informace

ZPRAVODAJSKÉ SLUŽBY

Zpravodajské služby = státní orgány pro získávání, shromažďování a vyhodnocování informací důležitých pro ochranu ústavního zřízení, významných ekonomických zájmů, bezpečnost a obranu ČR

1) Bezpečnostní informační služba - zabezpečuje informace o záměrech a činnostech namířených proti demokratickým základům, svrchovanosti a územní celistvosti státu, o zpravodajských službách cizí moci, o činnostech ohrožujících státní a služební tajemství a dále o činnostech jejichž důsledky mohou ohrozit bezpečnost nebo výrazné ekonomické zájmy státu

- v čele BIS stojí ředitel jmenovaný a odvolávaný vládou, který je z výkonu své funkce vládě odpovědný

- kontrolu nad BIS vykonává Poslanecká sněmovna

 krizovou situací je mimořádná událost, ...

 krizovou situací je mimořádná událost, při níž je vyhlášen krizový stav (stav nebezpečí, nouzový stav, stav ohrožení státu)

 za nouzového stavu nebo za stavu ohrožení státu lze na nezbytně nutnou dobu a pro stanovené účely omezit některá základní práva a svobody (nedotknutelnost osoby a obydlí, vlastnické a užívací právo k majetku, svoboda pohybu a pobytu aj.)

Organizace krizového řízení

Vláda ČR - ústřední orgán krizového řízení
- ukládá úkoly ostatním orgánům krizového řízení a kontroluje jejich činnost
- je oprávněna nařídit evakuaci osob a majetku, zakázat vstup a pohyb osob na území, rozhodnout o ukládání pracovní povinnosti, poskytnout věcné prostředky apod.

Ústřední krizový štáb - zřizuje ho vláda
- je pracovní orgánem vlády k řešení krizových situací

Ministerstva a jiné -

Ministerstva a jiné - zřizují krizové štáby k zabezpečení připravenosti na řešení krizových situací v oboru své správní úřady působnosti
- zpracovávají krizové plány (souhrn krizových opatření a postupů)
- vedou přehled možných zdrojů rizik a provádějí analýzy ohrožení

Ministerstvo vnitra - koordinuje přípravu na krizové stavy a jejich řešení
- sjednocuje postupy úřadů a osob
- řeší rozpory v oblasti krizového řízení

Kraje, Obce - koordinují přípravu na krizové situace prostřednictvím svých bezpečnostních rad

Krajský úřad a určené - zpracovávají pro svou úroveň krizového řízení krizové plány
obecní úřady - hejtman kraje zřizuje jako své pracovní orgány krizové štáby kraje a vyhlašuje pro území kraje stav nebezpečí

- nemůže být vyhlášen z důvodu stávky ...

- nemůže být vyhlášen z důvodu stávky vedené na ochranu práv a zájmů
- vyhlašuje ho předseda vlády, jeho rozhodnutí vláda do 24 hodin schválí nebo zruší, o vyhlášení stavu ihned informuje vláda Poslaneckou sněmovnu, ta může vyhlášení zrušit

- může se vyhlásit jen s uvedením důvodů na určitou dobu a pro určité území

- končí uplynutím doby na kterou byl vyhlášen, pokud vláda nebo Poslanecká sněmovna nerozhodne o jeho předčasném zrušení



b) stav ohrožení státu - vyhlašuje se pro omezené nebo pro celé území státu

- vyhlašuje se v případě ohrožení svrchovanosti nebo územní celistvosti státu anebo při ohrožení demokratických zásah státu

- vyhlašuje ho Parlament na návrh vlády, k přijetí usnesení je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech poslanců a nadpoloviční většiny všech senátorů

c) válečný stav

c) válečný stav - vyhlašuje se pro celé území státu

- vyhlašuje se v případě, je-li ČR napadena nebo je-li třeba plnit mezinárodní smluvní závazky o společné obraně proti napadení

- vyhlašuje ho Parlament

 bezpečnost ČR je zajišťována: a) ozbrojenými silami
b) ozbrojenými bezpečnostními sbory
c) záchrannými sbory
d) havarijními službami

+ státními orgány, orgány územních samosprávných celků, fyzickými a právnickými osobami, tyto jsou povinny se podílet na zajišťování bezpečnosti ČR

KRIZOVÉ ŘÍZENÍ

Krizové řízení = souhrn řídících činností věcně příslušných orgánů zaměřených na analýzu a vyhodnocení bezpečnostních rizik, plánování, organizování, realizaci a kontrolu činností prováděných v souvislosti s řešením krizové situace

Organizace správy bezpečnostní

Vláda ČR - nejvyšší a ústřední subjekt správy bezpečnostní
- zabývá se věcmi ve stanovení a vyhodnocení bezpečnostní politiky
Bezpečnostní rada státu - připravuje vládě ČR návrhy opatření k zajišťování bezpečnosti ČR
- tvoří ji předseda vlády a další členové vlády podle rozhodnutí vlády

Ministerstvo vnitra - specializovaný ústřední orgán státní správy pro správu bezpečnostní

Národní bezpečnostní úřad - ústřední správní orgán pro oblast ochrany utajovaných skutečností

Policie ČR - ozbrojený bezpečnostní sbor
- realizuje úkoly bezpečnostní politiky a další úkoly zákonem stanovené

Bezpečnostní - ozbrojená zpravodajská služba
informační služba - získává, shromažďuje i vyhodnocuje informace důležité pro bezpečnostní politiku

Kraje, Obce

Kraje, Obce - plní některé úkoly v oblasti bezpečností politiky (zajišťování bezpečnosti, zajišťování veřejného pořádku, úkoly v oblasti krizového řízení a integrovaného záchranného systému)

BEZPEČNOST ČESKÉ REPUBLIKY

Zajištění svrchovanosti a územní celistvosti České republiky, ochrana jejích demokratických základů a ochrana životů, zdraví a majetkových hodnot je základní povinností státu.

Pokud jsou ohroženy výše jmenované skutečnosti nebo je-li třeba plnit mezinárodní závazky o společné obraně, může být vyhlášen podle intenzity, územního rozsahu a charakteru situace:

a) nouzový stav - vyhlašuje se pro omezené nebo pro celé území státu

- vyhlašuje se v případě živelných pohrom, ekologických či průmyslových havárií, nehod nebo jiného nebezpečí

 pokud je pověřena konáním sbírky ...

 pokud je pověřena konáním sbírky fyzická osoba, musí se na požádání prokázat plnou mocí právnické osoby

 pro každou sbírku je právnická osoba povinna zřídit zvláštní bankovní účet na který převede hrubý výtěžek sbírky, právnická osoba může na úhradu nákladů použít část hrubého výtěžku sbírky (max. do 5 % z hrubého výtěžku)

 kontrolu a dozor nad konáním sbírek provádí příslušný krajský úřad, právnická osoba je povinna předložit do 3 měsíců ode dne ukončení sbírky celkové vyúčtování sbírky

ARCHIVNICTVÍ

Pramen práva → zákon o archivnictví a spisové službě (č. 499/2004 Sb.)

Archiválie = písemné, obrazové, zvukové a jiné záznamy, které vzešly z činnosti orgánů veřejné správy, dalších orgánů, právnických a fyzických osob, záznamy mají vzhledem ke svému dokumentárnímu významu trvalou hodnotu

 archiválie mohou být uznány i jako kulturní nebo národní památky

 všechny archiválie jsou na ...

 všechny archiválie jsou na území ČR vedeny v evidenci a jsou součástí Jednotného archivního fondu, jsou rovněž chráněny státem

 do archiválií může nahlížet každý, do archiválií mladších 30 let lze nahlížet jen se souhlasem vedoucího pracovníka archivu

 organizování a jednotné řízení a dohled nad archivnictvím provádí ministerstvo vnitra, odbornými orgány pro ochranu a péči archiválií jsou archivy

 druhy archivů: a) Státní ústřední archiv v Praze (správní úřad, je přímo řízený ministerstvem vnitra)

b) Státní oblastní archivy (správní úřady, jsou přímo řízené ministerstvem vnitra)

c) Státní okresní archivy (vnitřní organizační jednotky státních oblastních archivů)

d) archivy hl. města Prahy a měst Brna, Ostravy, Plzně a Ústí nad Labem

e) podnikové archivy (pro podnikatele)

f) archivy zvláštního významu

g) archivy ministerstva vnitra a ministerstva obrany

 archiválie politických stran, ...

 archiválie politických stran, politických hnutí a sdružení občanů se mohou ukládat do archivů, které si tyto jednotky zřídí (jinak se ukládají do příslušného archivu)

SPRÁVA BEZPEČNOSTNÍ

SPRÁVA BEZPEČNOSTNÍ

Prameny práva → ústavní zákon o bezpečnosti ČR (č. 110/1998 Sb.), zákon o krizovém řízení (č. 240/2000 Sb.), zákon o integrovaném záchranném systému (č. 239/2000 Sb.), zákon o zpravodajských službách ČR (č. 153/1994 Sb.), zákon o Bezpečnostní informační službě (č. 154/1994 Sb.), zákon o Vězeňské službě a justiční stráži (č. 555/1992 Sb.) aj.

Správa bezpečnostní = systém a činnost všech orgánů veřejné správy, které jsou pověřeny bezpečnostními funkcemi

 bezpečnost se vztahuje na: a) stát a jeho instituce
b) život, zdraví, svobodu, lidskou důstojnost a osobní čest jednotlivce
c) majetek

 správa bezpečnostní zahrnuje i policejní správu a správu obrany státu

• Náboženská společnost ...

• Náboženská společnost českých unitářů

• Náboženská společnost Svědkové Jehovovi

• Novoapoštolská církev v ČR

• Pravoslavná církev v českých zemích

• Slezská církev evangelická augsburského vyznání

• Starokatolická církev v ČR


VEŘEJNÉ SBÍRKY

Pramen práva → zákon o veřejných sbírkách (č. 117/2001 Sb.)

Veřejná sbírka = získávání a shromažďování dobrovolných peněžitých příspěvků od předem neurčeného okruhu přispěvatelů pro předem stanovený veřejně prospěšný účel (humanitární, charitativní, vzdělávací, sportovní, kulturní apod.)

 sbírku může konat pouze právnická osoba ...

 sbírku může konat pouze právnická osoba (kraje, obce, ostatní právnické osoby mající sídlo na území ČR)

 právnická osoba jež chce sbírku konat je povinna její konání písemně oznámit krajskému úřadu, úřad musí obdržet oznámení nejpozději 30 dnů před dnem zahájení sbírky

 pokud jsou v návrhu splněny podmínky, úřad osvědčí právnické osobě datum přijetí oznámení a pak jí samotné osvědčení pošle, úřad rovněž zveřejní osvědčení na své úřední desce

 sbírka musí být zahájena nejpozději do 120 dnů ode dne oznámení příslušnému krajskému úřadu

 provedení sbírky: a) shromažďování příspěvků na předem vyhlášený zvláštní bankovní účet
b) sběrací listiny
c) pokladničky v určených místech k přijímání příspěvků
d) prodej předmětů, jestliže je příspěvek zahrnut v jejich ceně
e) prodej vstupenek na veřejná vystoupení, jestliže je příspěvek zahrnut v jejich ceně
f) pronájem telefonní linky určené ke shromažďování příspěvků z telefonního účtu

 registrované církve a náboženské ...

 registrované církve a náboženské společnosti mohou založit svaz církví a náboženských společností

 registrovanou církev a náboženskou společnost lze zrušit, pokud porušuje závazky vůči státu nebo třetím osobám, nezveřejňuje každoročně výroční zprávu nebo na základě podnětu orgánu státní správy (opakované porušování povinností)

 příjmy církve a náboženské společnosti tvoří zejména příspěvky FO i PO, příjmy z prodeje majetku, dary a dědictví, sbírky a příspěvky, dotace apod.

Seznam registrovaných církví a náboženských společností v ČR

• Apoštolská církev

• Bratrská jednota baptistů

• Církev adventistů sedmého dne

• Církev bratrská

• Církev československá husitská

• Církev Ježíše Krista ...

• Církev Ježíše Krista Svatých posledních dnů

• Církev řeckokatolická

• Církev římskokatolická

• Českobratrská církev evangelická

• Evangelická církev augsburského vyznání v ČR

• Evangelická církev metodistická

• Federace židovských obcí v ČR

• Jednota bratrská

• Křesťanské sbory

• Luterská evangelická církev a. v. v ČR

Petiční právo

 každý občan ve věcech veřejného nebo jiného společného zájmu má právo sám nebo s jinými, obracet se na státní orgány s žádostmi a stížnostmi a návrhy

 k sestavení petice, opatření podpisů, doručení petice příslušnému orgánu a k jednání s ním mohou občané vytvořit petiční výbor

 státní orgány jsou povinny petici přijmout (eventuálně ji postoupit příslušnému orgánu), posoudit její obsah a odpovědět na ni písemnou formou do 30 dnů

 pro některé okruhy osob je petiční právo omezeno, např. u příslušníků bezpečnostních a ozbrojených sil

NÁBOŽENSKÉ VYZNÁNÍ A POSTAVENÍ CÍRKVÍ

Pramen práva → zákon o svobodě náboženského vyznání a postavení církví a náboženských společností (č. 3/2002 Sb.)

Náboženské vyznání = každý má právo svobodně projevovat své náboženství nebo víru sám nebo společně s jinými, soukromě nebo veřejně, bohoslužbou, vyučováním, náboženskými úkony nebo zachováváním obřadu

 svoboda myšlení, svědomí ...

 svoboda myšlení, svědomí a náboženského vyznání je zaručena

 každý má právo změnit své náboženství nebo víru anebo být bez náboženského vyznání, zákonní zástupci nezletilých dětí mohou výkon tohoto práva usměrňovat způsobem, který odpovídá rozvíjejícím schopnostem jejich dětí

 nikdo nesmí být nucen ke vstupu do církve a náboženské společnosti ani k vystoupení z ní
Církev a náboženská společnost = dobrovolné společenství osob s vlastní strukturou, orgány, vnitřními předpisy, náboženskými obřady a projevy víry, založené za účelem vyznávání určité náboženské víry

 církev a náboženská společnost je právnickou osobou, vzniká dobrovolným sdružováním fyzických osob a rozhoduje o věcech spojených s vyznáváním víry, o organizaci náboženského společenství a o vytváření k tomu určených institucí

 církev a náboženská společnost vzniká registrací, stát uznává pouze ty církve a náboženské společnosti jež jsou registrovány podle zákona, registrace a evidenci vede ministerstvo kultury

 sdružení zaniká dobrovolným rozpuštěním,

 sdružení zaniká dobrovolným rozpuštěním, sloučením s jiným sdružením nebo rozhodnutím ministerstva vnitra o jeho rozpuštění

Sdružování v politických stranách a hnutích

 občané mají právo se sdružovat v politických stranách a hnutích, k výkonu práva není třeba povolení státního orgánu

 strany a hnutí jsou právnickými osobami a jsou odděleny od státu, členem může být FO starší 18-ti let

 nikdo nesmí být nucen k členství ve stranách a hnutích, ze strany a hnutí může každý svobodně vystoupit

 názvy stran a hnutí (zkratky) se musí výrazně lišit od názvů stran a hnutí, které již vyvíjejí činnost na území ČR

 návrh registrace je obdobný jako u vzniku sdružení, k návrhu na registraci přípravný výbor připojí petici, která musí obsahovat alespoň tisíc podpisů od občanů jež požadují, aby strana a hnutí vznikly, dále se připojuje stanovy

 politická strana a hnutí vzniká registrací, ta je obdobná jako u vzniku sdružení

 strana a hnutí zanikají vlastním rozhodnutím, ...

 strana a hnutí zanikají vlastním rozhodnutím, pokud nepředloží Poslanecké sněmovně výroční finanční zprávu, rozhodnutím soudu nebo dnem, kdy ministerstvo vnitra provede výmaz ze seznamu stran a hnutí
PRÁVO SHROMAŽĎOVACÍ

Prameny práva → zákon o právu shromažďovacím (č. 84/1990 Sb.), zákon o právu petičním (č. 85/1990 Sb.)

Zákon přiznává občanům právo se shromažďovat. Výkon tohoto práva slouží k využívání svobody projevu a dalších ústavních práv a svobod, dále k výměně informací a názorů a k účasti na řešení veřejných a jiných společných záležitostí vyjádřením postojů a stanovisek.

 ke shromáždění není třeba povolení státního orgánu, za shromáždění se považují též pouliční průvody a manifestace

 shromáždění jsou zakázána v okruhu 100 m od budov zákonodárných sborů nebo od míst, kde tyto sbory jednají, dále od budov Ústavního soudu

 realizace shromažďovacího práva je založena na oznamovacím principu, k podání oznámení je příslušný tzv. svolavatel shromáždění (občan starší 18-ti let, právnická osoba se sídlem na území ČR, skupina osob), ten je povinen shromáždění písemně oznámit obecnímu úřadu nejméně 5 dnů předem

 v oznámení se uvádí:

a) účel shromáždění
b) den, místo a doba zahájení shromáždění
c) doba ukončení pokud jde o shromáždění jež se koná na veřejném prostranství
d) předpokládaný počet účastníků
e) potřebný počet pořadatelů a způsob jejich označení
f) jméno, příjmení, trvalý pobyt a rodné číslo svolavatele shromáždění

 svolavatel odpovídá za řízení, pokojný průběh shromáždění, pořadatelskou službu a za ukončení shromáždění; pokud se svolavateli nepodaří při průběhu shromáždění sjednat nápravu, musí požádat o potřebnou pomoc úřad nebo útvar Policie ČR

 účastníci shromáždění jsou povinni dbát pokynů svolavatele a pořadatelů, nesmějí narušovat řádný a pokojný průběh shromáždění

 příslušný úřad může shromáždění zakázat nebo již probíhající shromáždění rozpustit (oprávnění rozpustit shromáždění má i příslušník Policie ČR, pokud není přítomen zástupce obce) jestliže nastanou některé ze zákonem stanovených podmínek

 státní občanství lze pozbýt ...

 státní občanství lze pozbýt prohlášením nebo nabytím cizího státního občanství

 státní občanství se prokazuje občanským průkazem, cestovním dokladem, osvědčením, potvrzením o státním občanství nebo vysvědčením o právní způsobilosti k uzavření manželství

 evidenci fyzických osob, které nabyly nebo pozbyly státní občanství ČR vede krajský úřad, ústřední evidenci pak vede ministerstvo vnitra

PRÁVO SDRUŽOVACÍ

Prameny práva → zákon o sdružování občanů (č. 83/1990 Sb.), zákon o sdružování v politických stranách a v politických hnutích (č. 424/1991 Sb.)

Zákon umožňuje občanům zakládat spolky, společnosti, svazy, hnutí, kluby a jiná občanská sdružení. Členy těchto sdružení mohou být i právnické osoby.

 k výkonu sdružovacího práva není třeba povolení státního orgánu

 ke vzniku sdružení je stanovena povinnost ...

 ke vzniku sdružení je stanovena povinnost registrace u příslušného orgánu státní správy (ministerstvo vnitra), návrh registrace podávají min. 3 občané z nichž alespoň jeden musí být starší 18-ti let (tzv. přípravný výbor), v návrhu jež podepíší členové přípravného výboru uvedou, kdo z nich starší 18-ti let je zmocněncem oprávněným jednat jejich jménem

 k návrhu na registraci přípravný výbor připojí stanovy ve dvojím vyhotovení, které obsahují název sdružení, sídlo sdružení, cíl činnosti, orgány sdružení, ustanovení o organizačních jednotkách a zásady hospodaření sdružení
 sdružení vzniká registrací, řízení o registraci je zahájeno dnem, kdy ministerstvu vnitra došel návrh jež nemá žádné vady

 pokud ministerstvo vnitra nezjistí důvod k odmítnutí registrace, provede ji do 10 dnů od zahájení řízení a v této lhůtě zašle zmocněnci přípravného výboru jedno vyhotovení stanov na němž vyznačí den registrace, o registraci se nevydává rozhodnutí ve správním řízení

 registraci ministerstvo odmítne ze zákonem stanovených důvodů

Státní integrační program

 program zaměřený na pomoc azylantům při zajištění jejich začlenění do společnosti

 v současnosti se snaží o zajišťování trvalého bydlení a vytváření předpokladů pro získávání znalostí českého jazyka

STÁTNÍ OBČANSTVÍ ČR

Pramen práva → zákon o nabývání a pozbývání státního občanství ČR (č. 40/1993 Sb.)

Státní občanství = trvalý vztah občana a státu, tento vztah obsahuje práva a povinnosti

 státní občanství ČR lze nabýt:

a) narozením - nabývá dítě, je-li alespoň jeden z rodičů státním občanem ČR

b) osvojením - nabývá dítě, jehož alespoň jeden osvojitel je státním občanem ČR, a to dnem právní moci rozsudku o osvojení

c) určením otcovství -

c) určením otcovství - nabývá dítě dnem souhlasného prohlášení rodičů o určení otcovství nebo dnem právní moci rozsudku o určení otcovství

d) nalezením na území ČR - nabývá osoba mladší 15-ti let, která je nalezena na území ČR
- nastoupením této události je osoba považována za státního občana ČR

e) prohlášením - nabývá osoba, která byla do r. 1992 státním občanem ČSFR, ale neměla státní občanství ČR ani SR
- tato osoba si tedy zvolí státní občanství prohlášením

f) udělením - nabývá osoba, která o to požádá a za podmínek stanovených zákonem
- dnem složení státoobčanského slibu příslušná osoba nabude státním občanstvím

INSTITUT AZYLU

Pramen práva → zákon o azylu (č. 325/1999 Sb.)
Azyl = ochranný pobyt, který stát poskytne příslušníkovi jiného státu nebo osobě bez státní příslušnosti v souvislosti s jejím pronásledováním (zpravidla z důvodů politických)

 azyl se uděluji cizinci, je-li v řízení zjištěno, že má ve státě jehož státní občanství má, odůvodněný strach z pronásledování z důvodů rasy, náboženství, národnosti, příslušnosti k určité sociální skupině nebo zastávání určitých politických názorů, nebo je pronásledován za uplatňování politických práv a svobod

 azyl se uděluje i z humanitárních důvodů, v tomto případě žadatel zpravidla nesplňuje podmínky pro udělení azylu, tzn. že správní orgán posoudí, zda azyl udělí (tj. zda se jedná o azyl z humanitárních důvodů)

 ČR může udělit cizinci azyl bez předchozího řízení, pokud je uznán uprchlíkem dle mezinárodní smlouvy rozhodnutím UNHCR za podmínky dodržení zásady rozdělení břemene se smluvními státy Úmluvy o právním postavení uprchlíků

Řízení o udělení azylu

 cizinec podává prohlášení o úmyslu požádat o azyl, prohlášení je podmínkou pro povolení vstupu na území ČR

 řízení o udělení azylu je zahájeno okamžikem, kdy je žádost o udělení azylu doručena ministerstvu vnitra jako rozhodujícímu správnímu úřadu

 během řízení je s účastníkem prováděn pohovor

 rozhodnutí ve věci vydá ministerstvo vnitra do 90 dnů ode dne zahájení řízení, proti rozhodnutí lze podat žalobu v režimu správního soudnictví (ve lhůtě 15 dnů), o žalobě rozhoduje krajský soud

Azylová střediska

a) přijímací středisko - slouží k ubytování cizince po dobu provádění identifikačních úkonů a lékařské prohlídky

b) pobytové středisko - slouží k ubytování žadatele o udělení azylu do nabytí právní moci rozhodnutí o azylu

c) integrační středisko - slouží k přechodnému ubytování azylantů

d) jednotné

d) jednotné - uděluje se jako průjezdní vízum, letištní vízum či vízum k pobytu do 90 schengenské dnů za podmínky, že cizinec není zařazen do informačního systému smluvních států
- celková doba pobytu nesmí překročit 3 měsíce
2) dlouhodobé a) k pobytu - uděluje se tomu cizinci, který hodlá pobývat na území za účelem nad 90 dnů vyžadující pobyt na území delší než 3 měsíce, platnost víza je 1 rok
- dále se uděluje tomu cizinci, který převezme povolení k pobytu nebo tomu, který chce podat žádost o povolení k dlouhodobému pobytu, vízum platí 6 měsíců
- je udělováno policií na žádost cizince
- vízum nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území se vydává cizinci, kterému při vycestování z území brání překážky na jeho vůli nezávislé nebo jehož vycestování není možné

b) diplomatické -

b) diplomatické - uděluje se jako průjezdní vízum, letištní vízum či vízum k pobytu do nebo nad 90 dnů na základě oficiální žádosti a označené jako „Diplomatické vízum“
- lze ho vyznačit do diplomatického pasu nebo jiného cestovního dokladu cizince, který požívá výsady a imunity

c) zvláštní - uděluje se jako průjezdní vízum, letištní vízum či vízum k pobytu do nebo nad 90 dnů na základě oficiální žádosti a označené jako „Zvláštní vízum“
- lze ho vyznačit do služebního pasu nebo jiného cestovního dokladu cizince, který požívá výsady a imunity

1) krátkodobé

1) krátkodobé a) průjezdní - opravňuje cizince k průjezdu územím při jeho cestě
- doba platnosti se stanoví dle předpokládaného počtu cest, max. 6 měs.
- je udělováno zastupitelským úřadem na žádost cizince

b) letištní - opravňuje cizince k pobytu v tranzitním prostoru po dobu čekání na letecký spoj uvedený v letence
- doba platnosti se stanoví dle předpokládaného počtu pobytů, max. 3 měs.
- je udělováno zastupitelským úřadem na žádost cizince

c) k pobytu - opravňuje cizince k pobytu na území po dobu do 90 dnů
do 90 dnů - celková doba pobytu nesmí překročit 3 měsíce, přičemž platnost víza se stanoví max. na dobu 1 roku
- je udělováno obvykle zastupitelským úřadem

d) cestovní průkaz

d) cestovní průkaz - vydává se občanu jež nemá jiný cestovní doklad, a to v odůvodněných případech (ztráta cestovního dokladu)

e) jiný cestovní doklad - dle mezinárodní smlouvy, jíž je Česká republika vázána
 cestovní, diplomatické a služební pasy se vydávají s územní platností do všech států světa a s dobou platnosti na 10 let (občanům mladším 15-ti let na 5 let)

 cestovní doklady se vydávají na žádost, tu podává občan starší 15-ti let (u mladšího občana se k žádosti připojuje písemný souhlas zákonného zástupce s jeho ověřeným podpisem, žádost podává zákonný zástupce)

 orgán příslušný k vydání dokladu také rozhoduje o odepření vydání nebo o odnětí cestovního dokladu, cestovní doklad může být rovněž zadržen, a to orgánem k tomu příslušným

 ministerstvo vnitra vede informační systém evidence cestovních dokladů, orgán příslušný k vydání cestovního dokladu je pro ministerstvo zprostředkovatelem údajů vedených v informačním systému

POBYT CIZINCŮ

Pramen práva → zákon o pobytu cizinců na území ČR (č. 326/1999 Sb.)

Zákon se nevztahuje na cizince, kteří požádali ČR o ochranu formou azylu, na azylanty a dále na cizince, kteří požádali ČR o udělení oprávnění k pobytu za účelem poskytnutí dočasné ochrany na území.

 státní správu na tomto úseku vykonává Policie ČR (složkami cizinecké a pohraniční policie), ministerstvo vnitra (vykonává dozor nad policií) a ministerstvo zahraničních věcí (povoluje pobyt cizincům jež požívají výsady a imunity)

 cizinci se dělí na 2 kategorie, a to na občany Evropské unie a na ostatní cizince

 při hraniční kontrole je cizinec povinen předložit cestovní doklad, platné vízum, doklad o zajištění prostředků k pobytu, doklad o zdravotním pojištění a doklad o zajištění ubytování; pokud jsou společné hranice států vázány schengenskými dohodami, pak se kontrola neprovádí

 institut správního vyhoštění – ukončení pobytu cizince, jež je spojeno se stanovením doby vycestování a doby, po kterou nelze cizinci umožnit vstup na území ČR

Pobytové režimy cizinců

1) Přechodný pobyt - cizinec může pobývat na území bez víza nebo na základě uděleného víza

2) Dlouhodobý pobyt - je povolován cizinci za podmínky, že již má vízum k pobytu nad 90 dnů, hodná na území přechodně pobývat po dobu delší než 1 rok a trvá-li stejný účel pobytu

3) Trvalý pobyt - je umožněn cizincům na základě povolení k pobytu nebo rozhodnutím příslušného orgánu o svěření tohoto cizince do náhradní výchovy
- cizinci je na žádost vydán průkaz o povolení k pobytu, ten slouží jako veřejná listina

Vízum

= povolení, které po dobu platnosti opravňuje cizince ke vstupu a pobytu na území ČR a vycestování z něj

 občan mladší 15-ti let smí opustit ...

 občan mladší 15-ti let smí opustit území ČR bez vlastního cestovního dokladu jen s rodičem, v jehož cestovním dokladu je zapsán

 k opuštění území ČR k cestě do státu Evropské unie lze jako cestovní doklad použít i občanský průkaz

 občan opouštějící území ČR nebo vstupující na území ČR je povinen na výzvu předložit svůj platný cestovní doklad a strpět jeho kontrolu (úkony přísluší Policii ČR), kontrolní orgán může a na požádání občana musí na hraničním přechodu zapsat do cestovního dokladu některé údaje jež se týkají opuštění či vstupu na území ČR

 pro občana platí u cestovního dokladu stejné povinnosti ve způsobu jeho nakládání, jako u občanského průkazu

 druhy: a) cestovní pas - vydávají ho obecní úřady obcí s rozšířenou působností a magistráty měst

b) diplomatický pas - vydává ho ministerstvo zahraničních věcí ústavním činitelům

c) služební pas - vydává ho ministerstvo zahraničních věcí dalším určeným osobám
- lze jej použít pouze ke služební cestě do zahraničí

b) neponechávání a nepřijímání průkazu do zástavy, ...

b) neponechávání a nepřijímání průkazu do zástavy, neodebírání průkazu při vstupu do objektů nebo na pozemky

c) péče o aktuálnost údajů, které jsou v průkazu zapsány

d) v případě nalezení jiného průkazu je stanovena povinnost odevzdat ho úřadu

CESTOVNÍ DOKLADY

Pramen práva → zákon o cestovních dokladech (č. 329/1999 Sb.)

Cestovní doklad = veřejná listina opravňující občana k opuštění území ČR přes hraniční přechod, nestanoví-li jinak mezinárodní smlouva, jíž je Česká republika vázána

 funkce cestovního dokladu: a) oprávnění jeho držitele k vycestování z ČR
b) průkaz totožnosti (zejména v cizině)
c) veřejná listina, která podmiňuje vydání víza cizím státem

Rodné číslo =

Rodné číslo = identifikátor fyzické osoby, desetimístné číslo dělitelné jedenácti beze zbytku

 struktura: a) šestičíslí vyjadřující datum narození (u žen se druhé dvojčíslí vyjadřující měsíc zvyšuje o 50)
b) čtyřmístná koncovka vyjadřující rozlišující znak obyvatel narozených v témž kalendářním dni

 rodná čísla přidělená obyvatelům narozeným před 1. lednem 1954 jsou devítimístná s třímístnou koncovkou

 fyzická osoba je oprávněna rodné číslo užívat nebo rozhodovat o jeho využívání, dále ho lze využívat jen za podmínek stanovených zákonem

 ministerstvo vnitra vede registr rodných čísel, registr je informačním systémem veřejné správy a jsou v něm vedena určená rodná čísla, přidělená rodná čísla a aktuálně nepřidělená rodná čísla

 výdejovým místem pro přidělení rodného čísla je matriční úřad, Policie ČR (pro cizince) a ministerstvo vnitra

 dokladem o přidělení rodného čísla je ...

 dokladem o přidělení rodného čísla je rodný list, občanský průkaz, cestovní doklad a průkaz o povolení pobytu

 rodné číslo lze změnit, pokud bylo přiděleno chybné rodné číslo, pokud je totožné s více nositeli, při nezrušitelném osvojení nebo při změně pohlaví
OBČANSKÉ PRŮKAZY

Pramen práva → zákon o občanských průkazech (č. 328/1999 Sb.)

Občanský průkaz = veřejná listina, kterou občan prokazuje své jméno, příjmení, rodné číslo, podobu, státní občanství ČR a další údaje stanovené zákonem (rodné příjmení, datum a obec a okres narození, pohlaví, rodinný stav, trvalý pobyt, doba platnosti a datum vydání průkazu, úřad jež průkaz vydal)

 občanský průkaz je povinen mít občan, který dosáhl věku 15-ti let a má trvalý pobyt na území ČR (povinnost má i občan, jehož způsobilost k právním úkonům byla rozhodnutím soudu omezena)

 na žádost občana se do občanského průkazu zapisují tzv. nepovinné údaje (akademický titul, vědecká hodnost, stavovské označení, údaje o manželu nebo dítěti do 15 let

 občanské průkazy vydávají obecní ...

 občanské průkazy vydávají obecní úřady obcí s rozšířenou působností a magistráty měst na základě žádosti, za občana mladšího 15-ti let podává žádost jeho zákonný zástupce nejdříve 60 dnů před dovršením 15-ti let jeho věku (nejpozději však v den dovršení věku)

 obecná lhůta pro vyhotovení průkazu je 30 dnů, pokud o to občan požádá, může si průkaz převzít na obecním úřadě pověřeném vedením matrik podle místa svého trvalého pobytu, průkaz si občan přebírá osobně

 doba platnosti průkazu je 5 let (věk 15 až 20) a 10 let (věk nad 20 let), platnost končí i dalšími skutečnostmi uvedenými v zákoně

 ministerstvo vnitra vede informační systém evidence občanských průkazů a vyhláškou stanovuje vzor průkazu, obecní úřady obcí s rozšířenou působností vedou evidenci občanských průkazů, které vydaly

Povinnosti ve způsobu nakládání s občanským průkazem

a) chránění průkazu před poškozením, zničením, ztrátou, odcizením nebo zneužitím

Funkce jednotlivých úřadů

Ministerstvo vnitra - správce ISEO
- zpracovává údaje potřebné k plnění úkolů (činnost Policie ČR, BIS aj.)
- stanovené druhy informací mu předává krajský úřad (údaje o nabytí a pozbytí státního občanství), obecní úřad s rozšířenou působností, obecní úřad (údaje o změnách názvu obce), matriční úřad (údaje o osvojení dítěte) a útvary Policie ČR

Krajský úřad - zpracovatel údajů vedených v ISEO pro ministerstvo vnitra
- uživatel údajů z ISEO o obyvatelích s pobytem ve správním obvodu příslušného krajského úřadu, těchto údajů může krajský úřad využívat
Obecní úřad obce s - obdobná funkce jako u krajského úřadu
rozšířenou působností - stanovené druhy informací mu předává obecní úřad, matriční úřad a soud 1. stupně

Obecní úřad - tzv. ohlašovna
- zpracovatel údajů vedených v ISEO pro ministerstvo vnitra v rozsahu údajů, jež předává dalším složkám
- uživatel údajů z ISEO o obyvatelích s pobytem ve správním obvodu obecního úřadu, těchto údajů může obecní úřad využívat

Trvalý pobyt

 je to adresa pobytu občana ČR, tu si občan zvolí zpravidla v místě, kde má rodinu, rodiče, byt nebo zaměstnání

 místo trvalého pobytu občana v době jeho narození je místo trvalého pobytu jeho matky

 občan může mít jen jedno místo trvalého pobytu, a to v objektu jež je označen popisným nebo evidenčním nebo orientačním číslem, a který je určen pro bydlení, ubytování nebo individuální rekreaci

 má význam pro určení místní příslušnosti správních úřadů, soudů a dalších veřejných institucí

 změnu místa trvalého pobytu ohlašuje občan ohlašovně v místě nového trvalého pobytu, musí zároveň předložit zákonem stanovené doklady (vyplnění přihlašovací lístku k trvalému pobytu, předložení občanského průkazu, doložení vlastnictví či oprávnění k bytu nebo domu), ohlašovna pak už činí úkony uvedené v zákoně

 ohlašovna rozhoduje o zrušení údajů o místu trvalého pobytu, např. pokud byl zápis proveden na základě neplatných dokladů, byly uvedeny nepravdivé skutečnosti, objekt zanikl atp.

- příjmení u žen se tvoří v souladu s ...

- příjmení u žen se tvoří v souladu s pravidly české mluvnice, pokud je ženou cizinka nebo jejíž manžel je cizinec, může na základě žádosti užívat příjmení v mužském tvaru

- snoubenci při uzavírání manželství musí souhlasně prohlásit, zda příjmení jednoho z nich bude příjmením společným, zda si ponechají svá dosavadní příjmení, nebo zda společné příjmení budou užívat a na druhém místě budou uvádět příjmení předchozí

EVIDENCE OBYVATEL, RODNÉ ČÍSLO

Pramen práva → zákon o evidenci obyvatel a rodných číslech (č. 133/2000 Sb.)

Evidence obyvatel = údaje o státních občanech ČR, cizincích s povolením k pobytu na území ČR a o osobách, kterým byl udělen azyl na území ČR

 státní správu na úseku evidence obyvatel vykonávají příslušné úřady (obecní úřady, obecní úřady obcí s rozšířenou působností, úřady městských částí a obvodů, újezdní úřady), dohled na nimi pak provádí krajské úřady a ministerstvo vnitra

 evidence obyvatel je vedena ...

 evidence obyvatel je vedena v informačním systému evidence obyvatel (ISEO) jehož správcem je ministerstvo vnitra, v systému se vedou o občanech následující údaje:

a) jméno a příjmení, případně jejich změna
b) datum narození, obec a okres narození, u občana narozeného v cizině místo a stát narození
c) pohlaví
d) rodné číslo
e) státní občanství
f) adresa místa trvalého pobytu včetně předchozích adres
g) zbavení nebo omezení způsobilost k právním úkonům
h) zákaz pobytu a doba jeho trvání
i) rodná čísla rodičů
j) rodinný stav a jeho změny
k) rodné číslo manžela, rodné číslo dítěte
l) údaje o osvojení dítěte
m) záznam o poskytnutí údajů z této evidence
n) datum úmrtí, obec a okres úmrtí, u občana zemřelého v cizině stát úmrtí

 úřady pověřené výkonem správy na ...

 úřady pověřené výkonem správy na úseku evidence obyvatel poskytují údaje z ISEO, v rozsahu nezbytně nutném a za podmínek stanovených zákonem

 na písemnou žádost obyvatele staršího 15-ti let poskytuje úřad písemně údaje vedené k jeho osobě (s výjimkou údaje o osvojení, u kterého se vyžaduje, aby šlo o obyvatele staršího 18-ti let)

 údaje v ISEO jsou kontrolovány, za přesnost a aktuálnost údajů odpovídá ministerstvo vnitra, ostatní subjekty jsou povinny poskytovat potřebnou součinnost (předávání aktualizovaných údajů a údajů vyžádaných ministerstvem)

 na nesprávnost nebo neúplnost údaje vedeného v ISEO může upozornit i obyvatel, který požádá o provedení opravy nebo doplnění osobních údajů zpracovávaných k jeho osobě, má rovněž právo požadovat, aby tyto údaje byly zablokovány nebo zlikvidovány, pokud neodpovídají aktuálnímu stavu nebo nejsou přesné

 po úmrtí obyvatele se údaje vedení na prostředcích výpočetní techniky uchovávají po dobu 50 let

 jméno a příjmení lze změnit pouze ...

 jméno a příjmení lze změnit pouze na žádost osoby (zákonných zástupců), o žádosti rozhoduje matriční úřad v jehož správním obvodu je žadatel přihlášen k trvalému pobytu, pro změnu musí být dán důvod

 do matriční knihy se zapisuje:

1) jméno - zapisuje se jedno, dvě (ne stejná) nebo více (dítě ani jeho rodiče nemají občanství ČR)

- zapíše se podle souhlasného prohlášení obou rodičů

- nepřipouští se jména zkomolená, zdrobnělá a domácká

- pokud má občan více jmen, platí při jednání před veřejnými orgány jméno na 1. místě

2) příjmení - zapisuje se příjmení podle příjmení rodičů, pokud tomu tak není, určení příjmení závisí na dohodě rodičů při uzavírání manželství

- dítěti, jehož rodiče neuzavřeli manželství, se zapíše příjmení podle dohody rodičů při určení otcovství souhlasným prohlášením rodičů nebo podle rozsudku soudu o určení otcovství

a) kniha narození

a) kniha narození - zápis osob bez rozdílu státní příslušnosti, jež se narodily ve správním obvodu matričního úřadu
- provádí se na základě písemného hlášení nebo ústního oznámení - obsah zápisu: údaje o dítěti a o rodičích, datum a místo narození, rodné číslo, pohlaví dítěte, podpis matrikáře

b) kniha manželství - zápis údajů o uzavření manželství
- provádí ho ten úřad, v jehož správním obvodu došlo k uzavření manželství
- provádí se na základě protokolu o uzavření manželství
- obsah zápisu: údaje manželů, jejich rodičů a svědků, dohoda manželů o příjmení, datum a místo uzavření manželství, podpis matrikáře
- pokud se uzavírá církevní sňatek, je povinen církevní orgán do 3 pracovních dnů od uzavření manželství doručit protokol příslušnému matričnímu úřadu

c) kniha úmrtí

c) kniha úmrtí - zápis osob, které zemřely ve správním obvodu matričního úřadu
- provádí se na základě listu o prohlídce mrtvého nebo na základě rozhodnutí soudu o prohlášení osoby za mrtvou
- obsah zápisu: údaje zemřelého a žijícího manžela, datum a místo úmrtí, podpis matrikáře

2) sbírky listin - vedou se pro knihu narození, knihu manželství a knihu úmrtí za každý rok
- jsou tvořeny listinami sloužícími jako podklad pro matriční zápis a jeho změnu

- za každý rok se předávají úřadům s rozšířenou působností nebo krajským úřadům

Jméno a příjmení = znaky individualizace osoby, důležité osobní údaje

 občan má právo i povinnost užívat při jednání před veřejnými orgány jméno (jména) a příjmení

SPRÁVA VNITŘNÍ

MATRIKY, JMÉNO A PŘÍJMENÍ

Pramen práva → zákon o matrikách, jménu a příjmení (č. 301/2000 Sb.)

Matrika = státní evidence občanů ČR, která obsahuje jejich narození a uzavření manželství a úmrtí

 působnost na úseku matrik přísluší matričním úřadům (obecní úřady, městské úřady, úřady městských částí a obvodů, újezdní úřady), dohled nad nimi pak provádí krajské úřady a ministerstvo vnitra

 funkce matrik: registrační, evidenční, osvědčovací, listinná

 výkon matriční činnosti je náročný na odbornost a preciznost, matrikáři často prochází odbornými zkouškami, jsou veřejnými činiteli, jsou povinni zachovávat mlčenlivost o údajích zapsaných v matričních knihách a sbírkách listin

 skutečnosti zapsané v matrikách mají zásadní význam, tj. jsou rozhodné pro zjištění a ověření osobní stavu občana ČR

 shromažďovaná a vydávaná dokumentace v rámci matriční činnosti je veřejnými listinami

 matriční úřad může vydat matriční ...

 matriční úřad může vydat matriční doklad nebo povolit nahlédnutí do matriční knihy či sbírky listin jen v přítomnosti matrikáře a pouze příslušným osobám

 na území ČR platí povinnost jednotného systému provádění matričních zápisů a ohlašování

 matriky jsou příslušné i k zabezpečování problematiky jména a příjmení a jejich užívání, dále ověřují shody opisů, shody kopie s listinou nebo ověřují pravost podpisu

 matriční úřady vedou:

1) matriční knihy - zapisují se do nich: a) matriční události (narození, uzavření manželství, úmrtí) b) matriční skutečnosti (rozvod, osvojení, změny údajů)

- jsou neveřejnými knihami
- matriční skutečnosti, ke kterým dojde u občanů ČR v cizině, se zapisují do zvláštního matričního úřadu v Brně (úřad městské části Brno-střed)