Hledejte v chronologicky řazené databázi studijních materiálů (starší / novější příspěvky).

ČR A EU (VEŘ. FINANCE)

(2) ČR A EU (VEŘ. FINANCE)
každá vstupující země zpracovává pro každý rok PEP (Předvstupní ekonomický program)
- viz stránky min. financí
- uvnitř jsou mj. uvedeny úkoly pro veř. finance
- ukládá České republice – opustit jednoroční plánování – přejít na 3 letý (střednědobý) rámec
Rámec je založen na MAE predikci různých ukazatelů – např. HDP v mld. kč, HDP růst % s.c., Deflátor HDP...
Hlavní úkol – stanovit deficity a vývoje zadlužení – vývoj příjmů, výdajů a deficitu v letech 1996 až 2006. Viz graf.
Rozdíly statistik dle ESA a dle naší.
ESA: 2004 -5,9 % saldo 2006 4 % saldo
naše: 2004 8 % saldo 2006 7,5 % saldo
Vláda má dosáhnout poklesu deficitu v rámci 3 let. Závisí to na schválení reformních zákonů – na to pozor.
V PEP je také prognóza vývoje hr. veř. dluhu ve vztahu k HDP – 2001 byl 22,36 % HDP
Reforma v ČR:
část výdajová (má tvořit větší část – 69% změn v roce 2004, 73% 2005, 80 % 2006)
část příjmová (zbytek)

Výdajová část – doporučení EU, 2. odrážka konkrétní opatření ČR
- fin. kázeň je malá, je nutné snížit výdaje, sociální výdaje nemají být příliš narušeny (soc. smír), má dojít k daňovému krácení (sniž. daňové kvóty) – těžká úloha.
- důchodová reforma parametrického typu (ne systémová změna) – zůstává průběžné financ., prodlouž. odchodu do důchodu na 63 let Ž,M, zůstávají odečty na děti;;; dále změna vyměř. základu pro OSVČ (35 % >> 50 % v průběhu 3 let)
- snižování nemocenského
- omezení valorizace
- přesné cílení státní soc. podpory
- omezení podpory stavebního spoření (jak bude účinné-?)
- snížení výdajů na veř. správu (sníž. počtu úředníků za 3 roky o 6 %)
Fiskální dopad --> tj. úspory vlády 2004: 25,4 MLD, 2005: 43,5 MLD, 2006: 52,6 MLD, celk 121,5 MLD.

ČR A EU (VEŘ. PŘÍJMY >> DANĚ)

(3) ČR A EU (VEŘ. PŘÍJMY >> DANĚ)
- má být stabilizována daň. kvóta (složená – vč. soc.zabezp, zdr. poj.) – nyní kolem 40 %.
- harmonizace daní: služby zdanit plnou sazbou-ale pozor na rozv. infrastruktury
- snížení limitu pro povinnost být plátcem DPH až na 1mil. Kč ročně.
- zvýšení spotřebních daní na obvyklou úroveň v EU
- snižování D z př. PO do r 2006 na 24%
- zprůhlednění daní – méně odeč. položek, nezdaň. položek..
- u daně z př. FO žádné významné změny
- daň z nemovit. – nyní jednotková dle výměry, >> převést na hodnotové zdanění dle ceny nemovitosti, zvyš. pravomocí obcí při výběru.
- místní poplatky převést na daně (místní daně)
- soc. a zdr. pojistné – ne změny sazeb, zvýš. vyměř. základu OSVČ na 50%
- zlepšení správy daní a cel (sníž. daňových nedoplatků), omez. úniků
- celkem zvýšení příjmů cca o 20 mld ročně (celkem 70 mld).

(4) POZN. – VZTAH ČR A ROZPOČTŮ EU (POZICE ČR)
tabulka:
2004 2005 2006
odvod do EU 17 mld 33 MLD 35 MLD ze státního rozpočtu
- kompenzace (příjmy z fondů)
= pozice ČR 5 MLD 9,1 MLD 14,9MLD
(čistá pozice>> celkově + ze vstupu) – je to odhad dle PEP.

Státní záruky

Státní záruky (dluh garantovaný ústřední vládou) – 2. pololetí 2003 – 587,2 MLD
• České dráhy 6,4 mld. /zákon 77/2002 sb.
• ČKA 144 mld. /zákon 239/2001 sb.
• garance dluhu bank. sektoru – hlavně špatná aktiva, infrastruktura 284,2 MLD/zák 218.
• podpora exportu 152,8 MLD – hlavně inv. celky /zák. 58/1995 sb.
jsou to podmíněná pasiva >> záleží na tom, v jakém procentu budou ve skutečnosti realizovány.

ad Dluh:
přírůstek dluhu (B) = G – T + rB, G-T = primární defic., rB = dluhová služba
při primárně vyrovnaném rozpočtu B = rB (růst dluhu je dán úrokovou mírou z existujícího dluhu)

 (B/Y) = (G-T)/Y + (r-g)* (B/Y)
kde g = reálný růst ekonomiky (HDP)
pokud na levé straně 0, platí: (T-G)/Y = (r-g)
když r = g, dluh je stabilizován
když r < g, platí že (T-G)/Y < 0
viz Zemanův výrok: potřebujeme rychlejší růst pro splácení dluhu)
současná situace ČR: úr. míra 4 %, inflace 2-3 %, růst HDP 2-3%, tedy reál.úr. míra (= úr.míra – infl) < růst HDP. Pro snižování dluhu je to dobré.

Strukturální, cyklický deficit

Strukturální, cyklický deficit (graf časová osa – vývoj HDP) – cyklické výkyvy, když očistíme o tyto výkyvy, vyjde nám trend. Není to přímka – může se měnit, zrychlovat, zpomalovat. Trend je spíše k růstu HDP.. (technický pokrok, zaměstnanost), Evropa průměrný růst trendu 2,5 %, Irský tygr – více.
Vliv recesí a konjunktur na výši státního rozpočtu
(očistíme od tohoto vlivu)
T-G = tY – G
Y – vývoj ekonomiky-tj. hdp (dle jeho vývoje působí automatické stabilizátory)
t, G – diskreční nástroje vlády (aktivní FP)
Problém je, že se nemusí poznat které FP je horší (pokud je horší FP a je zrovna konjunktura, může být deficit příznivý; pokud je FP sice lepší ale je zrovna recese může být deficit úplně stejný)
Lepší FP poznáme po očištění o vlivy cyklu – vypočítáme úroveň deficitu či přebytku při plné zaměstnanosti (při potenc. produtku) – viz křivka LAS.
To, za co může vláda oddělíme od toho, za co může cyklus. Strukturální deficit – může za to vláda (diskreč. polit.), cyklický deficit – může za to cyklus v ekonomice.

Viz tabulka ČR:
(v posledních letech zhoršení – deficit přes 6 % HDP – nesplň. maastrichtská krit.)
defic -6,3 % cyklic -0,2 strukturální -6,1
Kroky při výpočtu:
1) vypočítáme mezeru výstupu
2) zjistíme elasticity jednotlivých daní vůči HDP či daň. základu (log-log metoda)
3) vypoč. vládní výdaje které by odpovídaly potenc. produktu
4) odečtu vliv cyklu
(metoda output gap – filtrování časových řad, makroek. produkční funkce)

VEŘEJNÉ FINANCE V ČR PŘED VSTUPEM DO EU

VEŘEJNÉ FINANCE V ČR PŘED VSTUPEM DO EU
(1) OBECNĚ O VEŘ. ROZPOČTECH V EU
maastrichtská kritéria 1992:
- deficit veř. rozpočtů, hrubý veř dluh ve vzt. k HDP (v trž. cenách)
- krit. cen. stability, dlouhod. úr. saz., kurzové stabil.
- problémy se zadlužením –BELGIE, ITA, ŘECKO
- pomalé snižování deficitů – s přijetím nových členů opět problém narůstá
- reakce na problémy: pakt stability a růstu 1997 – dodržovat Maastricht, ale v urč. příp. lze výjim. překročit – účast na váleč. konfliktu, velké snížení HDP (0,75 % z PB).
- 2001, 2002 – problémy Německo, Řecko,.. 2003: navíc FRA. Pokuta? 10 přijímaných zemí – květen 04 – Preaccesion Economic Project (programme)

srovnání ČR s ostatními vstupujícími zeměmi:
prům. celk. růst ČR 2001: 3% (ost 2,5) ČR 2002-2005 3,7% (ost 4)
prům. celk. inflace ČR 2001: 4,7% (ost 5,9) ČR 2002-2005 3,4% (ost 3,3)
celk. deficit ČR 2001: 5% (ost 3,8) ČR 2002-2005 5,5 (ost 2,7)
celk veř. dluh ČR 2001: 23,6% (ost 36,9) ČR 2002-2005 34,7% (ost 40,9)
závěry: ani jedna země nemá dluh přes 60 % HDP, některé překračují deficit 3% (Malta,ČR..)

VEŘEJNÉ ROZPOČTY A VEŘEJNÝ DLUH

VEŘEJNÉ ROZPOČTY A VEŘEJNÝ DLUH
ve středu byl schválen rozpočet (3. čtení) – schodek 115 mld. Kč.
úloha vlády: stabilizovat MAE vývoj (cykly), poskytovat veřejné statky, redistribuovat důchody. Důležitá je SPOTŘEBA – rovnoměrná v čase. Zvýšit současnou spotřebu lze jen (za jinak stejných podmínek) za cenu snížení spotřeby v budoucnu. (Např. snížení daní dnes >> deficit >> v době splácení dluhu vlády nutno zvýšit daně, a to ještě víc než původní snížení, kvůli úrokům.)
Financování deficitu – možné jednak půjčkami, jednak ražebným (tištění peněz). Druhá možnost je ale zákonem zakázána (monetizace dluhu). Zákaz odkupu dluhopisů centrální bankou. S tím, jak zadlužení roste, se půjčky pro vládu zdražují. Investoři chtějí vyšší rizikovou prémii.
Proč je deficit tak velký?
Keynesiánská politika říká: v recesi možný deficit, v konjunktuře má být přebytek – kompenzuje se, rozpočet je dlouhodobě vyrovnaný.
Čisté daně = daně – transfery >> jsou procyklické (důchody a tržby jsou závislé na hosp. cyklu pozitivně, tedy i důchodové daně a daně z příjmů jsou v konjunktuře vyšší).
Příjmy rozpočtu – především daňové – jde pouze o odhady dle vývoje HDP – vláda má tendenci nadsazovat odhad příjmů, kvůli snažšímu schválení rozpočtu. viz letošní rozpočet (schváleno 111,3 mld., skutečnost cca 123 MLD)
Do roku 1996 oficiálně rozpočtové přebytky: ale něco se do dluhů nepočítalo; vliv kupónové privatizace bez přílivu kapitálu – na úvěr (úvěr je slib, často nebyl dodržen). Pohledávky pak do ČKA, podpory velkých podniků (Tatra, Zetor). Výdaje ad hoc: Kampeličky 6 MLD, arbitráž CME 10 mld., povodně 1997,..
ČKA přijme odhadem z FNM a SR úvěry za 220 mld. Uplatnitelnost těchto úvěrů je velmi omezená – viz nedávný případ – prodali pohledávky 38 MLD za cenu 3,4 MLD. (9%)
Dalším faktorem je růst mandatorních a Quasi-mandatorních výdajů – výdaje státu blahobytu – důchody, soc. podpory.
Nové zdroje fiskálních tlaků: bankovní závazky, ekologické závazky firem..

Podíl dluhu na HDP (Maastricht) – kritéria (60 %)
náš hrubý veřejný konsolidovaný dluh (cca 20 – 25 % HDP)
když připočteme závazky ČKA (cca 26 %)
když připočteme vládní záruky (50 %)
Politici uvádějí vždy to číslo, které se jim hodí...
Sobotka uvádí, že nebýt reforem, nebyl by schodek na r. 2004 115 MLD, ale 180 MLD.

Definice deficitu

Definice deficitu:
1) státní rozpočet vč. st. fin. aktiv + národní fond
2) 1 + centrální mimorozp. akt + soc.zab = konsolidov. ústř. vláda
3) 1 + místní rozpočty = konsolidované veř. rozpočty
4) konsolidovaná všeobecná vláda (nejširší pojem)

Deficit = toková veličina
Dluh = stavová veličina

Dluh ústřední vlády (červen) = 452,3 MLD; Financován 439,7 MLD cen.papíry, 12,6 MLD přímý úvěr. Nepříznivý trend v posledních letech – sekuritizace dluhu.
Hrubý veřejný konsolidovaný dluh (bez ČKA): 1993 (18,8 %), 1997 (12,9 %), dnes více.

Pokladniční poukázky (krátkodobé) – mají řešit cyklický nesoulad – splatnost 13, 26, 52 týdnů, bondy (nad 1 rok) – např. povodňové dluhopisy – určeny širší veřejnosti, jinak určeno přímým účastníkům aukce. Jsou minimální limity – pro domácn. příliš vysoké – nemohou držet st. c.p. Nízké úrokové sazby – dnes není stimulace pro ukládání v bankách. V 1. pol. 90. let ČNB emitovala vlastní pokladniční poukázky – kvůli nedostatku CP na trhu. Benchmark – tvoří spodní hranici úr. měr na trhu – bezriziková úr. míra.

Skladba dluhu (dle věřitelů): červen 03 – 452,3 MLD
1) vnitřní dluh 438,1 (pokl. pouk 172, bondy 266) – „angl. T-bills, T-bonds.
2) vnější dluh 14,2 mld – směnky pro úhradu členství (banka pro rozvoj v Londýně, na pl. bil., půjčky od Evropské centrální banky)

Dlužíme sami sobě. Je to zátěž pro ekonomiku?
keynesián. – zvýšení úrok. plateb >> je to zátěž >> problémy s platební bilancí
ricardián. – nemá vliv na rozhodování (celk. úspory se nemění) >> pokles vládních je kompenzován růstem soukromých. Racionální subjekty si uvědomí, že v budoucnu budou muset být zvýšeny příjmy.
Internalizace dluhu – dluh je stále většinou v českých rukou, - to platilo dokud nebyly prodány největší české banky.
Dluh – dle věřitelů v %:
nefinanč. korporace 1,37 %
finanční korporace 88,75 % - z toho měnové fin. inst. (kontrol. cizinci 46,07 %); 9,6% pojišť, fondy vlastněné cizinci.
domácnosti 0,06 %
zbytek světa 8,8 %
Ale pozor, „kapitál je plachá laňka.“ Jakmile nebude důvěra ve schopnost vlády splácet, už jí nikdo nepůjčí, nebo jen velmi draze.
V poslední době se vláda snaží o vydávání dluhopisů s dlouhou dobou splatnosti – rolování dluhu. Musí být vydávány dluhopisy, aby mohly být splaceny předešlé dluhopisy.
Vliv úrokové sazby v ekonomice a výše růstu HDP na velikost dluhu: když je větší růst HDP, tak je teoreticky možné splácení navždy.
Pozor na inflaci – inflační cílení – jedno z maastrichtských kritérií.

Hodnocení efektivnosti veř. institucí

Hodnocení efektivnosti veř. institucí (ukazatele rentability, efektivnosti apod. jen těžko použitelné):
- užitek nemusí být peněžně vyjádřitelný
- užitky jsou roztroušené
- veřejný sektor odčerpává zdroje soukromého sektoru
- veřejných sektor produkuje více veř. statků než je optimum
(to byly hlavní problémy hodnocení)

Zdroje neefektivnosti ve veřejném sektoru:
- monopolní postavení (neexistence konkurence), např. státní správa – má monopol na poskytování služeb státní správy. Monopolní úřad je schopen si vyjednat vyšší rozpočet. Jak zvýšit konkurenci – tržní testování (umožnit soutěž mezi soukromými a veřejnými poskytovateli urč. služeb)
- odlišné motivace pracovníků státních služeb (jiný způsob oceňování – je obtížné diferencovat mzdy, hodnotit výkony)
- vyšší jistota pracovního místa ve veřejném sektoru

Výklad zákona
- organizační složka – nemá právní subjektivitu (práv. osobou je stát), majetek státní, pův. název rozpočtové organizace, jejím jménem jedná ředitel, výdaje financovány ze státního rozpočtu, někdy částečně poplatky (soudní, správní). Neodpovídají trž. hodnotě služby.
- příspěvková organizace – má právní subjektivitu
- kalkulace rozpočtu org. složky (metody – indexová tj. přírůstky o inflaci) x moderní metody – programové, výkonové rozp., uplat. teorie Niskanen (polit x byrokr), Wildavski (behav. model – kroky při vyjednávání), příjmy jsou příjmy státního rozpočtu – příjmy nejsou kalkulovány na základě výdajů organizace (není vztah příjm.,výd.), organizační složka může mít mimorozpočtové příjmy. Mají pokrýt náklady na hlavní činnost. Pokud ok, může provozovat i doplňkovou činnost – při nevyuž. kapacitě, zdrojích. Též zdroje z fondů, darů..
- příspěvková org – hospodaří s vlastními příjmy v rámci tzv. hlavní činnosti, obvykle příjmy nestačí k pokrytí nákladů >> organizace dostává příspěvek z rozpočtu zřizovatele; např. kultura – uživatelské poplatky, ale socializovaný přístup – rovné možnosti všem. (aby nebyly lístky do divadla tak drahé...)
- problém, jak změřit výkonnost: kvalita žáků, nebo počet žáků školy.., za co může špatný management, za co organizace nemůže (a dle toho určování výše příspěvků od státu)

Státní fondy

Státní fondy
>> společná charakteristika:
zvláštní instituce, zřízené zákonem pro financování určité oblasti – účelově, jsou mimorozpočtové, smysl je alternativní zdroj financování některých potřeb (politický problém –kterých?). Fond shromažďuje prostředky určené zákonem – nemůže ovlivnit jejich výši, hlavní činností je rozdělování prostředků jiným ziskovým či neziskovým organizacím. Přidělovány jsou na konkrétní projekty. (na rozdíl od institucionálního financování např. státního rozpočtu).
Mae predikce: příjmy státního rozpočtu 659,3 MLD, příjmy stát. účelových fondů 64,9. Struktura příjmů státních účelových fondů (20 mld daňové, 4 mld nedaňové, 40 mld dotace z FNM, kapit. 0). Příjmy jednotlivých fondů: nejvíce SFDI 43,6 MLD, SFRB 17,8 MLD, SFŽP 3,4 MLD, ostatní 3 fondy minimální příjmy (v milionech Kč).

Argumenty pro fondy:
- účelovost (lépe identifikují potřeby, alokují zdroje)
- vznik pro financování důležité, opomíjené potřeby (mají smysl)
- transparentnost příjmů a výd. (účelovost příjmů, výd. – použití přesně určeno)

Argumenty proti fondům:
- nemusí vracet nepoužité příjmy
- nezávislost příjmů na ministerstvu
- může to mít negativní důsledky pro veř. dluh
- subjektivní financování – dle názoru lidí, co ve fondu rozhodují.
- další otázka: efektivnější financ. z rozpočtu nebo z fondu?

MMF a světová banka si myslí, že větší jsou nevýhody než výhody.
Příjmy fondů: a) vlastní, b) jiné, příjmy fondů jsou osvobozeny od daně z příjmů.

ORGANIZAČNÍ SLOŽKY STÁTU A STÁTNÍ PŘÍSPĚVKOVÉ ORGANIZACE

ORGANIZAČNÍ SLOŽKY STÁTU A STÁTNÍ PŘÍSPĚVKOVÉ ORGANIZACE
- OSS a PO jsou:
>> veřejné neziskové organizace v ČR
>> jsou zřizovány zákonem (státem – ministerstva, ústavní soud, státní zastupitelství, NKÚ, úřad vlády, kancelář prezidenta, kancel. ombudsmana..) nebo orgány státní správy (např. ministerstvy – úřad práce, divadla, muzea, galerie)
>> ve statistikách označení veřejné neziskové instituce, či vládní instituce (dle ESA, MMF)

Výdaje OSS celkem 150,3 MLD, tj. 21,7 % ze SR
Transfery příspěvkovým organizacím 58,5 MLD, tj. 8,4 % ze SR.
z toho velká část mzdové náklady.
vládní instituce jako organizační složky státu:
- orgány veřejné správy (vykonávají fce státu – soudy, státní zastupitelství, kancelář PSP či Senátu, ministerstva..)
- služby soc, zdr. charakteru pro občany, společnost – zabezpečení redistribuce dochodů, fin. úřady, vzdělávání, věda a výzkum..

Z hlediska ekon. teorie se liší od podniku:
- vlastnictvím (nepatří žádnému jednotlivci, ale státu)
- hospodaří se státním majetkem (majetek patří státu)
- je to nezisková instituce (rozdíl příjmů a výdajů se nerozděluje mezi jednotlivce, zisk je reinvestován)
- příjmy obvykle z veřejných rozpočtů (existuje regulace užití ze strany státu – pozor Niskanenův model)
- zatímco firma má za cíl maximalizaci užitku, zisku vlastníků, cílem neziskové organizace je (normativně) maximalizace společenského blahobytu, (pozitivně) maximalizace užitku úřeníků či politiků, kteří organizaci řídí. Viz teorie veř. volby – Niskanenův model, byrokrat maximalizuje svůj úřad, moc, důležitost.
- charakteristika – jsou to netržní producenti, poskytují netržní produkty za ekonomicky nevýznamnou cenu (cena neovlivňuje nabídku statku). Financování buď nepřímo: z daní; nebo přímo – poplatky (kdo a kolik má platit, zaváď. při efektu přetížení, když nastává nadspotřeba).

Veř. instituce jsou ovlivněny politicky, zájmovými skupinami (maximalizace polit. hlasů, maximalizace moci). Za existenci veřejných institucí mohou být i jiné ekonomické důvody. Je nutné regulovat činnost veřej. institucí – zdůvodnění: zájmy úředníků mohou být jiné než společenské blaho. Názor, že výkonnost pracovníků může být odvozena od výše mzdy. (zvýš. mzdy >> zvýš. výkonu). Zákon o veř. zakázkách – regulace alokace veř. prostř.

Problém spravedlnosti

Problém spravedlnosti
- viz Timbaud – teorie místních výdajů; volba nohou
existuje komunita (obec), občan je mobilní (může volit obec, ve které bude žít), má přehled o příjmech a výdajích obcí, a protože se podílí na financování veřejných statků, volí tu obec, která nejvíc optimalizuje jeho užitek. Vyber si – je to spravedlivé. (je to reakce na Buchannana).
Další přístup:
Coase: decentralizační teorém
- jak má vláda zasahovat do spotřeby veř. statků? Z hlediska efektivnosti, ale i standardizace veř. služeb. Graf decentralizačního teorému (osy: cena, množství). Různé indiv. poptávky, vláda nabídne centrálně určitou úroveň poskytovaných služeb – pro někoho je to zbytečně moc, pro jiného málo. Cenu platí oba stejnou – pro jednoho příliš vysoká, jiný by klidně dal víc.

Jde o to,
1) definovat které statky poskytovat veřejně (standardně), a přerozdělovat je jednotlivým samosprávám.
2) které statky brát jako regionální – nechat v působnosti samospráv – teoreticky: ty které se vztahují jen k dané lokalitě. (ale problém ekonomické nesamostatnosti obcí)

Financování samospráv ze strukturálních fondů
- míří sem 80 MLD ze strukturálních fondů, ale musíme dobře sestavit projekty, abychom je dostali.

Strukturální fondy EU:
- východiskem je idea strukturální politiky
- má 2 základní cíle
a) snížení rozdílů životní úrovně obyvatel jednotlivých regionů
b) předcházení (prevence) nových regionálních problémů

--> k realizaci těchto cílů je používána tzv. POLITIKA SOUDRŽNOSTI – smyslem je snižovat rozdíly, současně udržovat rozvoj regionů.

STRUKTURÁLNÍ FONDY, KOHENZNÍ FOND

Nástroje k tomu:
STRUKTURÁLNÍ FONDY KOHENZNÍ FOND
(zákl. podmínkou poskytnutí pomoci je to, že zaostávající regiony mají méně než 75 % HDP/obyv. než je průměr EU – strukturální; kohenzní fond – méně než 90 % HDP).

Strukturální fondy:
- Evropský sociální fond (ESF) – projekty řešící zaměstnanost
- Evropský fond regionálního rozvoje (ERDF) – investice infrastruktur.
- Evropský zemědělský a garanč. fond – municipality – rozvoj vesnice, plynofikace, vodovody (EAGGF)
- Fond rozvoje rybolovu (FIFG)

Kohenzní fond:
- projekty týkající se životního prostředí a trvale udržitelného rozvoje
- projekty infrastruktur.

1) Princip spolufinancování (nedostanu 100 %) – kohenzní (až 85 %), strukturální (až 75 %)
2) Princip uznatelných nákladů – v rámci projektu – musí být zřejmé, na co budou použity.
3) Zdroje musí být požadovány v rámci programů.

EU (EVR. KOMISE) >> dokument „Rámec podpory společenství – CSF – mapuje základní problémy zemí v regionech.
Do tohoto rámce přispívají jednotlivé státy – Regionální rozvojové plány – co má být řešeno (musí zde být vazba na strukturální cíle EU).
Z rámce vychází i Operační program (OP) – projekty ve formě programů, které by měly být realizovány v následujících 7 letech. Na základě Operačního programu vzniká IMPLEMENTAČNÍ PROGRAM projektu – projekt je realizován a dostává finanční zdroje. U nás min. zemědělství >> min. financí. Možný způsob financování samospráv. Musí se umět využít.

ROVINA FINANČNĚ EKONOMICKÁ

ROVINA FINANČNĚ EKONOMICKÁ
- SYSTÉM FUNGOVÁNÍ VEŘEJNÝCH FINANCÍ V DANÉM STÁTĚ (JE ZDE DEFINOVÁNA ROLE PŘÍJMŮ A VÝDAJŮ VE VŠECH ÚROVNÍCH VEŘ. SPRÁVY)
- VEŘEJNÁ SPRÁVA – CENTRÁLNÍ (ST. SPRÁVA), REGIONÁLNÍ (KRAJE, OBCE – SAMOSPRÁVA)

FISKÁLNÍ FEDERALISMUS JE DETAILIZACÍ PROBLÉMŮ FEDERALISMU PRO OBLAST VEŘEJNÝCH FINANCÍ. MŮŽEME ZDE ZKOUMAT FUNGOVÁNÍ SYSTÉMU ROZPOČTŮ VE VEŘEJNÉ SPRÁVĚ (PŘÍJMY, VÝDAJE, SDÍLENÉ DANĚ >> VZTAHY ROZPOČTŮ)

FISKÁLNÍ CENTRALIZACE
- HLAVNÍ ROLI MÁ CENTRÁLNÍ ROZPOČET
- VŠECHNY PŘÍJMY VSTUPUJÍ DO CENTRÁLNÍHO ROZP.
- CENTRÁLNÍ ROZP. POTOM POSKYTUJE DOTACE NIŽŠÍM CELKŮM, NIŽŠÍ CELKY NEMAJÍ VLASTNÍ PŘÍJMY - ÚČELOVĚ VÁZANÉ DOTACE. ODPOVĚDNOST ZA ZÍSK. PŘÍJMŮ MÁ CENTRÁLNÍ VLÁDA. EXISTUJE SILNÉ PŘEROZDĚLOVÁNÍ – REGIONY, KTERÉ PŘISPĚLI VELKÝMI ČÁSTKAMI DO PŘÍJMŮ ST. ROZPOČTU DOSTANOU PAK STEJNĚ JAKO OSTATNÍ. TYPICKÉ PRO ČSR PŘED R. 89.

FISKÁLNÍ DECENTRALIZACE
- NA TOM JE ZALOŽENA MYŠLENKA EU
- REGIONY MUSÍ BÝT EKONOMICKY NUCENY K SAMOSTATNÉ INICIATIVĚ, HLEDÁNÍ VLASTNÍCH PŘÍJMŮ, NESTÁT JEN S NATAŽENOU RUKOU PŘED VLÁDOU (ST.ROZP.)
ZDROJE REGIONŮ:
- DEFINOVANÉ VLASTNÍ PŘÍJMY
- SDÍLENÉ DANĚ (ČÁST DANÍ JDE DO MÍSTNÍCH ROZP.)
- SYSTÉM DOTACÍ ZE S.R. (VĚTŠINOU ÚČELOVÉ)

DOTACE BY MĚLY BÝT AŽ JAKO POSLEDNÍ

DOTACE BY MĚLY BÝT AŽ JAKO POSLEDNÍ
OTÁZKA: ZDA MAJÍ BÝT DOTACE ÚČELOVĚ VÁZÁNY, NEBO VOLNÉ. EKONOMICKY VÝHODNĚJŠÍ JE VOLNÉ, NEZPŮSOBUJÍ MRTVOU VÁHU A SUBSTITUČNÍ EFEKT.
(graf). Proč to tak v ČR neděláme?
Není dobře definován systém dotací. Existuje „fly-paper“ efekt – ulpívání prostředků tam kde dopadnou – mucholapka. Např. školy si stěžují, nedávejte nám dotace přes kraje, ty nám peníze nedají. Kraje budou mít tendenci o penězích rozhodovat, použ. i na jiné účely. Je třeba rozvinout detailně rozpočtování i na úrovni samospráv. Indexování, historická báze – nevhodné. Neptá se na důvod financování. Přeměna na programově – výkonové rozpočtování) >> zdroje rozděleny s ohledem na účely (cíle). V následném auditu by bylo sledováno splnění cíle (%).
Je třeba vytvořit výkonové ukazatele. Na základě toho určit, jak dobře byl zdroj použit. Zákon 320 ukládá povinnost sledovat účelnost, hospodárnost vynakládaných zdrojů. Odpovědný je každý správce kapitoly. (realizace je teprve v počátcích). Kraje, obce – také to ukládá, ale realizace zatím pokulhává.

2 přístupy k decentralizaci
- tradiční (veřejně ekonomický přístup – Musgrave), používaný u většiny decentralizačních modelů ve světě. K decentralizaci je možné využít 2 funkce VF:
a) alokační – kam mají jít veř. výdaje a proč
b) redistribuční – přerozdělování existujících zdrojů mezi rozpočty (určující je role centrálního rozp.)
Slabá str. tohoto přístupu: „brutto rozpočtování“ – neexistuje propojenost mezi příjmy a výdaji – správce rozpočtu není zainteresován na tom, aby ušetřil. Nemůže si převést úspory do dalšího roku. Snaží se utratit vše, jinak musí vrátit a ukáže tím, že má rezervy. A příště mu uberou.
--> kdyby bylo rozpočtování (rozpočtová soustava) změněna na netto, znamenalo by to možnost efektivně stimulovat pracovníky k lepším výkonům – např. ministerstvo obrany USA – budgeting for results. (též Austrálie, GB, Nový Zéland).

- přístup veřejné volby (Buchannan) – podstatou je svázání příjmů a výdajů každé fiskální jednotky, FJ je zainteresována s hospodárným vynakládáním zdrojů (netto rozpočtování). O daňovém určení rozhoduje centrum – pro obce by bylo složité. Současně je sledována spravedlnost, efektivnost.
Kompromis mezi spravedlností a efektivností – viz Buchannan: teorie klubu – otázka, která úroveň má financovat veřejné statky? ...(liber. odpověď). Financovat je má ta úroveň, která z nich má největší užitek. Předpokládá že jsou statky ve vlastnictví komunity – smíšené veř. statky.
Silná stránka: klade důraz na paretoefektivnost.
Ale co s regiony, které jsou ne vlastní vinou zaostalé – to nedokáže tento model zodpovědět. Možností by byly strukturální fondy.

CALDOROVO ZLEPŠENÍ

CALDOROVO ZLEPŠENÍ:
1. DANÉ VÝCHODISKO PŘINÁŠÍ PARETOVO ZLEPŠENÍ
2. TI KTEŘÍ JSOU ZMĚNOU POSTIŽENI, MĚLI BY BÝT V BUDOUCNU (ALESPOŇ HYPOTETICKY) KOMPENZOVÁNI
JDE TEDY O TO, ŽE LZE ODEBRAT ČÁST BOHATSTVÍ >> ALE SLÍBIT KOMPENZACI, MUSÍ TO PŘINÉST PARETOVSKÉ ZLEPŠENÍ.

VÝCHODISKA PŘIJÍMÁNÍ NEROVNOSTI (v ČR)
- OBČANÉ MAJÍ FORMÁLNĚ LIBERÁRNÍ POSTOJ
- ZÁROVEŇ VŠAK KLADOU DŮRAZ NA SOC. CÍTĚNÍ
- SPRAVEDLIVÝ VZNIK NEROVNOSTI: NA PRINCIPU VÝKONŮ (VÍC PRACUJEŠ, VÍC DOSTANEŠ)
- PRINCIP ROVNOSTI V ODMĚNĚ (STEJNÝ VÝKON ZA STEJNÝCH PODMÍNEK >> STEJNÉ OHODNOCENÍ)
- PRINCIP ROVNOSTI PŘÍLEŽITOSTI (NAPŘ. ZRUŠIT PŘIJÍMAČKY – ALE TO NARÁŽÍ NA KAPAC. MOŽN.)

DOTAZNÍK: 1) JAK PŘEROZDĚLOVAT (Z ROZPOČTU, FONDŮ, SOUKR. POJIŠŤ.)
2) PŘÍDAVKY NA DĚTI (PRO VŠECHNY, ADRESNÉ, ŽÁDNÉ)
3) VZDĚLÁNÍ (BEZ OMEZENÍ, REGULOVANÉ, S PŘÍSPĚVKEM)
4) ZDRAVOTNÍ PÉČE (BEZ OMEZ, URČ. LIMITY, MINIMÁLNÍ)
ODPOVĚDI VYZNĚLY SPÍŠE SOCIÁLNĚ NEŽ LIBER.

JAK ŘEŠIT REDISTRIBUCI A ROZVRSTVOVÁNÍ SPOLEČNOSTI (SNIŽOVÁNÍ NIVELIZACE PO ROCE 89): DLE PRŮZKUMŮ SE VĚTŠINĚ ČECHŮ ZDAJÍ ROZDÍLY V ODMĚŇOVÁNÍ PŘÍLIŠ VELKÉ, PŘITOM VE SROVNÁNÍ S NĚMECKEM, USA, ... MÁME NEJVĚTŠÍ NIVELIZACI (DĚLNÍK X ŘEDITEL).

GINIHO KOEFICIENT

GINIHO KOEFICIENT
(VZOREC)
- ČÍM BLÍŽE K 1, TÍM VĚTŠÍ NEROVNOST
- ČÍM BLÍŽE K 0, TÍM VÍCE ROVNOSTÁŘSKÁ SPOLEČNOST
- V ČR V 90. LETECH 0,2 >> 0,28.
- (* GRAFICKY PŘÍMKA ÚHLOPŘÍČKA – ROVNÉ ROZDĚLENÍ % DŮCH. NA % OBYVATEL. Čím prohnutější křivka, tím větší nerovnost.) – viz Lorenzova křivka.

V GINIHO KOEFICIENTU HRAJÍ ROLI INDIVIDUÁLNÍ DŮCHODY VZESTUPNĚ USPOŘÁDANÉ, PRŮMĚRNÝ DŮCHOD, POČET JEDINCŮ.

ROZDĚLENÍ PŘÍJMŮ DOMÁCNOSTÍ DLE DECILOVÝCH SKUPIN, PRO TRŽNÍ EKON. JE TYPICKÁ DIFERENCIACE SPOLEČNOSTI. V ČR MÁ DNES 10 % NEJBOHATŠÍCH VĚTŠÍ PODÍL NA CELK. DŮCHODU NEŽ PŘED 10 LETY. A ČEŠI TO TĚŽKO STRAVUJÍ.


FISKÁLNÍ FEDERALISMUS
OBECNĚ:
LIDÉ NA ZÁKLADĚ SPOLEČENSKÉ SMLOUVY (DOBROVOLNĚ) PŘIJÍMAJÍ USPOŘÁDÁNÍ FINANCOVÁNÍ VE STÁTĚ. ROZHODUJÍ NA ZÁKLADĚ ZASTUPITELSKÉ DEMOKRACIE – VEŘ. VOLBY.

FEDERÁLNÍ ROVINA – POLITICKÁ – KONSTITUČNÍ (ÚSTAVNÍ) SYSTÉM VLÁDY, KDE ZÁKONODÁRNÉ MOCI JSU ROZDĚLENY MEZI ÚSTŘEDNÍ ORGÁN A ÚZEMNÍ JEDNOTKY.
SCHÉMA: FEDERALISMUS (NEJŠIRŠÍ POJEM) – OBSAHUJE POJEM FISKÁLNÍ FEDERALISMUS, DO TOHO ČÁSTEČNĚ ZASAHUJÍ POJMY FISKÁLNÍ CENTRALIZACE A FISK. DECENTRALIZACE.
Ústava ČR určuje a) působnost vlády, b) činnost zákonodár. orgánů, c) role org. samosprávy (např. při schvalování rozpočtu, odpovědnosti za něj.

DŮCHOD – TOKOVÁ VELIČINA

DŮCHOD – TOKOVÁ VELIČINA
BOHATSTVÍ – STAVOVÁ VELIČINA

CO JE ZDROJEM BOHATSTVÍ? JE SPRAVEDLIVÉ ABY DO ROZDĚLENÍ BOHATSTVÍ STÁT ZASAHOVAL?
1. BOHATSTVÍ JE DŮSLEDKEM ZÁSLUH (LIBERÁLNÍ POJETÍ)
NEJDŮLEŽITĚJŠÍ JE SVOBODA JEDINCE, NEZASAHOVAT
2. BOHATSTVÍ JE DŮSLEDKEM PŘIROZENÉHO TALENTU ČI VYŠŠÍHO PRACOVNÍHO ÚSILÍ. (SOCIALISTÉ BY V PŘÍPADĚ TALENTU VOLILI PŘEROZDĚLENÍ – ROVNOST LIDÍ), PRACOVNÍ ÚSILÍ >> BOHATSTVÍ (SOCIALISTÉ SOUHLASÍ)
3. KAPITÁL JAKO ZDROJ BOHATSTVÍ, DLE TOHO JAK BYL ZÍSKÁN:
- VÝSLEDKEM VLASTNÍCH ZÁSLUH
- DĚDĚNÍM ČI DAREM
- NELEGÁLNÍ ZÍSKÁNÍ
- OSOBNÍ KAPITÁL (KONTAKTY, INFORMACE)
VLASTNÍ ZÁSLUHY – O.K.
DĚDĚNÍ – SOCIALISTÉ BY PŘEROZDĚLILI
NELEGÁLNÍ – ROLE STÁTU, NÁPRAVA
OS. KAPITÁL – POKUD MONOPOL NA INFO..- ŠPATNÉ – ZASÁHNOUT

BOHATSTVÍ A CHUDOBA VEDE K NEROVNOSTEM – MĚL BY TO STÁT OVLIVŇOVAT?
MIE: ČÍM VÍCE PŘEROZDĚLOVÁNÍ, TÍM VĚTŠÍ ZTRÁTY, NEEFEKTIVNOST. ČÍM VĚTŠÍ ÚSILÍ O SOC. SPRAVEDLNOST – TÍM VĚTŠÍ PARETOEFEKTIVNÍ ZTRÁTY (ZTR. MRTVÉ VÁHY). ALE NA DRUHOU STRANU Z CELOSPOLEČENSKÉHO HLEDISKA MŮŽE PŘEVÁŽIT PŘÍNOS NAD NÁKLADY (SOCIÁLNÍ TEORIE).
LIBER: REDISTRIBUCE OVLIVŇUJE NEGATIVNĚ EKONOMICKOU AKTIVITU
SOCIÁL: LEPŠÍ REDISTRIBUOVAT, NEŽ DOPUSTIT BUDOUCÍ VELKÉ ZTRÁTY A PROBLÉMY.
SVOBODA X ROVNOST („SPRAVEDLNOST“?)

SPRAVEDLNOST - POJEM

SPRAVEDLNOST - POJEM
- KOMUTATIVNÍ – PRÁVNÍ HLEDISKO – PRINCIP OPRAVY PORUŠENÉHO STAVU, ROVNOST PŘED ZÁKONEM
- DISTRIBUTIVNÍ – EKON. HLEDISKO – PROPORCIONALITA ČI NEROVNOST (JDE O PŘEROZDĚLOVÁNÍ BOHATSTVÍ). DÁNA JASNÁ PRAVIDLA PŘEROZDĚLENÍ ČÁSTI BOHATSTVÍ (NAPŘ. DANĚMI A DÁT JE NAPŘ. SOC. SLABÝM – DŮCHODY)
- UNIVERZALISTICKÁ – STÁT JAKO GARANT PRVNÍ VOLBY, ÚLOHA STÁTU ZABEZPEČIT ROVNOST, POSKYTNOUT JAKO VEŘEJNÝ STATEK VŠE CO OBČANÉ POŽADUJÍ JAKO VS. DOCHÁZÍ TAK K SILNÉMU PŘEROZDĚLOVÁNÍ, PROGRESIVNÍ ZDANĚNÍ.. (SOC.)
- REZIDUÁLNÍ – STÁT JAKO GARANT STEJNÝCH, ROVNÝCH PRÁV. STÁT KOMPENZÁTOREM POSLEDNÍ VOLBY. JEDINEC MUSÍ SÁM POČÍTAT S ŽIVOTNÍMI PROBLÉMY – NEZAMĚSTNANOST, DŮCHOD. STÁT ZASAHUJE JEN PŘI VELKÝCH KATASTROFÁCH, POMOC HENDIKEPOVANÝM..
- KORPORATISTICKÁ – ROLE OBČANA I STÁTU PŘI FINANCOVÁNÍ, STÁT V PŘÍPADĚ POTŘEBY KOMPENZUJE PRVNÍ VOLBU. NAPŘ. CECHY – SDRUŽENÍ VE STŘEDOVĚKU. PODÍLENÍ SE NA ZTRÁTÁCH – ZACHOVÁNÍ SOC. ÚROVNĚ.

Z TĚCHTO POJETÍ VYCHÁZÍ I RŮZNĚ INTENZIVNÍ POTŘEBA FINANCOVÁNÍ:
- SILNÁ (SOC.)
- SLABÁ (LIBER.)
- STŘEDNÍ (MEZI TÍM – KORPOR. POJETÍ)

REDISTRIBUCE Z HLEDISKA EFEKTIVNOSTI A SPRAVEDLNOSTI
OTÁZKY: JAK INTENZIVNĚ PŘEROZDĚLOVAT? V ČÍ PROSPĚCH? ZDA DOCHÁZÍ KE ZTRÁTĚ NA EFEKTIVNOSTI? JAK ZTRÁTĚ ZABRÁNIT? JAK REAGOVAT NA ZTRÁTY?

GRAFY: OSY (STATEK X, Y), SPOLEČENSKÁ INDIFERENČNÍ KŘIVKA (DANÁ UŽITKEM SPOTŘEBITELŮ A & B, (0 – OB) MNOŽINA EFEKTIVNÍCH BODŮ ROZDĚLENÍ, RŮZNÁ ROZDĚLENÍ (TEČNY RŮZNÝCH INDIVID. KŘIVEK NA MNOŽINĚ EF. BODŮ)– KTERÉ Z NICH JE LEPŠÍ, SPRAVEDLIVĚJŠÍ?

Mandatorní výdaje veřejných rozpočtů

Mandatorní výdaje veřejných rozpočtů
mandatorní výdaje = povinné, neodvolatelné – musí být vynaloženy (veřejnost to chce), je to určeno v zákonech. Mají přednost před ostatními výdaji, v mandatorních se neškrtá.
Důsledky pro veřejný sektor >> budou se setrvačně opakovat v rozpočtu každý rok; tzv. západkový efekt (rostoucí výdaje se stanou mandatorními – nelze je snížit (politická sebevražda))

Mandatorní výdaje a růst veřejných výdajů
důvody růstu veřejných výdajů:
- welfare state (vznik po 2. sv. válce, růst veř. výdajů % HDP: 1870 – 8,3% >> 1996 – 45,9%) – více než jiné státy se stará o sociální blaho
- zabezpečení starých lidí, nemocných, pozůstalých (tradiční veř. výd.)
- další veřejné výd. (které dříve nebyly):
- zdravotní péče (přes zdrav. pojišťovnu, regulace státu)
- nezaměstnanost (mravní závazek WS)
- péče o rodinu (dávky rodinám s dětmi)
- jiné sociální případy (např. podpora bydlení)
Vztah WS a růstu veř. výdajů >> nutnost růstu veř. příjmů (daní) >> to ale snižuje motivaci pracovat (proč, když mi dají peníze i když nebudu). To může opět příjmy snížit – a nebudou pak prostředky na WS (ale WS se nemůžeme jen tak zbavit >> deficity).

Mandatorní výdaje v ČR
- výdaje povinné ze zákona
- politici používají k vyvracení kritiky růstu VV (musí být vynaloženy mandatorní výdaje)
- mandatorní výdaje – výjimka při rozpočtovém provizoriu z 1/12. Mandatorní výdaje mají přednost – když nebude na důchody, můžou být větší výdaje..
Typické mandatorní výdaje (dle MF ČR):
• předurčené zákonem (s pevně danými podmínkami)
• ze smluvních závazků státu
• ostatní

ad zákonem stanovené: sociální transfery, majetkové újmy bank, příspěvky na stavební spoření
ad smluvní závazky: vyplýv. z mezinárodních dohod, podpora mezin. organizací (MMF, EU..)
ad ostatní: a- výdaje z jiných právních norem: st. podpora hypotéč. úvěrování, novomanžel. půjčky, souhrnné pojištění vozidel; b- výdaje vyplývající ze smluvních závazků

SOCIÁLNÍ TRANFERY

AD SOCIÁLNÍ TRANFERY (tvoří největší část):
1. dávky důchodového pojištění (180 MLD a roste);(2,6 mil. důchodců vč. vdov a sirotků)
2. dávky nemocenského pojištění (20,5 MLD); (nemocenská, pomoc v mateřství)
nemocnost také roste-údaje r. 90 x 95 x 02, zejména u lidí s nízkým příjmem; celkem cca 200 MLD (deficit 30 MLD.)
Nemocenské poj. – OSVČ mohou ale nemusí se zúčastnit.

3. podpora v nezaměstnanosti (pasivní politika zaměstnanosti) - výdaje r. 99: 6 MLD.
1 + 2 + 3 = zahrnuje sociální pojištění

4. dávky státní sociální podpory (30 MLD) – rodinné přídavky,..
5. systém sociální pomoci – dávky soc. pomoci, soc. služby, azylová centra, pečov. služba..

(podíl mandatorních výdajů na výdajích SR cca 51 %; podíl mand. výd. na HDP cca 16 %)


BOHATSTVÍ, SOCIÁLNÍ SPRAVEDLNOST, REDISTRIBUCE, GINIHO KOEFICIENT

BOHATSTVÍ, JAKO POTENCIÁLNÍ PŘEDMĚT PŘEROZDĚLENÍ, MÁ URČ. TRŽNÍ HODNOTU, MŮŽE BÝT PENĚŽNĚ VYJÁDŘENO, SMĚNĚNO ZA JINOU KOMODITU.

FORMY (PODOBY) BOHATSTVÍ:
- S HMOTNOU SUBSTANCÍ – NAPŘ. BUDOVA, STROJ (TJ. KAPITÁL)
- NEHMOTNÉ – NAPŘ. LIDSKÝ KAPITÁL, VZDĚLÁNÍ..

BOHATSTVÍ GENERUJE DŮCHOD. VYŠŠÍ BOHATSTVÍ OBVYKLE ZNAMENÁ VYŠŠÍ DŮCHOD. ROZDĚLENÍ DŮCHODŮ JE NEROVNOMĚRNÉ. otázka: MÁ VLÁDA ZASAHOVAT DO ROZDĚLENÍ DŮCHODŮ? DŮCHOD JE VÝNOSEM BOHATSTVÍ.

Subjekty (sektory)

Subjekty (sektory) – sdružení institucionálních jednotek – mají stejnou základní mae fci
5 sektorů národního hospodářství:
1. podniky nefinanční (fce: produkce statků a nefin. služeb, tvoří 60 % HDP)
2. finanční instituce (fce: služby fin. zprostředkování, tvoří 5 % HDP)
3. vládní instituce (fce: poskyt. netržních služeb a rozdělování důchodů, tvoří 10-12 % HDP)
4. domácnosti (fce: spotřeba, tvoří 20 % HDP; 3,5mil. domácností vč. cca 1 mil. živnostníků)
5. neziskové instituce (fce: poskytování služeb domácnostem)

rezidentské sektory – na území ČR, vč. institucí v rukou cizinců
nerezidentské – mimo území ČR (zbytek světa, zahraničí)

Ukazatele (transakce) – popis ekonomických pohybů
transakce:
- zboží a služby (jejich původ a užití)
- rozdělování (důchodové transakce)
- finanční (změna fin. aktiv a pasiv)
- ostatní transakce (opotřebení, změny nesouv. s produkcí)

řádek matice = účet transakce (např. úroky) – úroky přijaté, vydané všech subjektů
sloupec = účet jednotky (sektoru) – jeden subjekt a všechny jeho transakce (co vyrobil, dostal, zaplatil, o co přišel..)
Celkový součet horizontálních položek se rovná celkovému součtu vertikálních.
Logika: postup od produkce >> přidaná hodnota >> důchod >> rozdělování
nutno nejdřív roztrhat na podúčty, pak postupně dopočítat ukazatele jako přidaná hodnota, disponibilní důchod, úspora..
na konci spočítáme schopnost / potřebu financování
Levá strana účtů = užití; pravá strana = zdroje; zůstatek účtu na aktivech (saldo) se objeví jako zdroj u následujícího účtu.

Účet produkce

Účet produkce
(saldo = čistá přidaná hodnota)
Účet tvorby důchodu
(saldo = čistý provozní přebytek)
Účet prvotního rozdělení
(saldo = prvotní důchod)
Účet druhotného rozdělení
(saldo = disponibilní důchod)
Účet naturálního přerozdělení
(saldo = upravený disponibilní důchod)
Účet užití disponibilního důchodu
(saldo = úspora/ překročení)
Účet užití upraveného disp. důchodu
(saldo = úspora/ překročení)
Účet kapitálu
(výsledek předchozích upravíme o změnu v čistém jmění vlivem úspor a kapitálových transferů)
-------------------
>> schopnost/ potřeba financování

potřeba financování VI (deficit) / HDP = max. 3 %
(maastrichtské kritérium)

pak by v nár. účetnictví následovaly další účty:
fin. účet
účet ost. změn fin. aktiv
účet pasiv
(to nás již nezajímá)

Tabulka různých zemí – deficit jako % HDP (různé evropské země)
např. Francie – 90. léta – zlepšení, nyní opět zhoršení
ČR – byla na tom dobře – postupně se zhoršuje

HISTORICKÁ BÁZE ROZPOČTU

HISTORICKÁ BÁZE ROZPOČTU, INDEXOVÁNÍ (ROČNĚ NÁRŮST O INFLACI), NEHLEDÍ SE NA ÚČELNOST PROSTŘEDKŮ ANI NA POPTÁVKU, MINISTŘI A BYROKRACIE – ČÍM VÍC TÍM LÍP, POUZE PROCESNÍ KONTROLA VYNALOŽENÝCH PROSTŘEDKŮ, NE VÝKONOVÉ HODNOCENÍ, KRITÉRIEM PŘIDĚLENÍ JE EXISTENCE INSTITUCE.
x
POPTÁVKOVÝ PŘÍSTUP – ZJIŠŤOVÁNÍ VEŘEJNÝCH POTŘEB, URČENY PRIORITY, DLE TOHO ROZPOČTOVĚ KRYTY, PŘÍPADNÁ RESTRIKCE ROZPOČTU JE ADRESNÁ – VÍME V ČEM ŠKRTÁME – V TOM, CO MÁ NEJNIŽŠÍ PRIORITU. (NE PLOŠNÉ ŠKRTY I V PRIORITÁCH) – VIZ PROGRAMOVÉ A VÝKONOVÉ ROZPOČTOVÁNÍ.

ROLE BYROKRACIE PŘI TVORBĚ ROZPOČTU – MAXIMALIZACE ROZPOČTU
VIZ NISKANENŮV MODEL (BYROKRAT MÁ MONOPOL NA INFORMACE), PŘESVĚDČÍ SNADNO POLITIKA O VYŠŠÍM MNOŽSTVÍ VEŘ. STATKŮ NEŽ JE EKONOMICKY OPTIMÁLNÍ, VYUŽIJE PLNĚ ROZPOČET (N = V). (graf)


NÁRODNÍ ÚČETNICTVÍ
- je to makroekonomický popisný model národního hospodářství
- znázorňuje údaje o dění v národním hospodářství pomocí tabulek, účtů (zdroje a užití) >> existují vazby mezi účty, vyrovnanost bilance.
- umožňuje spočítat základní MAE ukazatele (HDP, národní důchod, disponibilní důchod, HDP na hlavu)
- způsob výpočtu musí být mezinárodně srovnatelný
- vznik v ČR až v r. 1992, dříve systém bilancí nár. hospodářství – nesledoval všechny ukazatele, nesrovnatelné údaje.
- mezinárodní standardy: OSN (SNA – system of national accounts – charakter doporučení, 1993); EU (ESA -European system of accounts- povinnost v EU)
- 1. účty ČR až v roce 1995 (3 roky zpoždění), nyní zpoždění 1,5 roku)
- vyspělá Evropa – předběžné výsledky (6-9měs zpož.), semidefinitivní (18 měs), definitivní (30 měs). Rychlá čísla jsou zpřesňována – vycházejí pouze ze čtvrtletních údajů.
- v ČR jen účty v běžných cenách
- pro porovnání v čase je nutné přepočítávat na stálé ceny, to ale působí problémy s bilanční rovností.
- odpovědnost za národní účty má ČSÚ (český statistický úřad)

PRODUKCE

PRODUKCE:
- co? (původ – typy výrobků, použití – spotřeba, investice...)
- kdo? (výrobce – typ podniku, subjektu)
Tvorba, rozdělování, přerozdělování důchodu pocházejícího z produkce.

ZDROJE = UŽITÍ
P + D + ČDV = MS + KS + HTK + V
tj. produkce + dovoz + čisté daně na výrobky (dph, dovozní daně, spotř. daně očišť. o dotace) = mezispotřeba + konečná spotřeba + hrubá tvorba kapitálu + vývoz
P + D >> je v základních cenách, když přičteme ČDV – máme to v cenách užití, jako pravá str.

Klasifikace výrobků
(standardní klasifikace produkce)
- 400 až 600 výrobků
- stručnější 100 výrobků
- publikováno 40 výrobků (rovnice pro nár. hospodářství jako celek)
- čtvrtletně zkoumáno 15 výrobků
- agregované 6 výrobků
Vytváří se tabulka INPUT-OUTPUT – meziodvětvová bilance, tabulka zdrojů a užití. Jaký produkt se spotřebovává a na co (matice 40 x 40)
P – MS = HPH
hrubá přidaná hodnota = HDP v základních cenách
pokud přičteme ČDV >> HDP v kupních cenách
(P – MS) + ČDV + D = KS + HTK + V
HDP = KS + HTK + (V-D)
TVORBA = UŽITÍ (vyjde stejné číslo)
měřeno čtvrtletně, běžné i stále ceny
HDP ročně cca 2000 MLD, deficit obchodní bilance 100 MLD (čsú udělal chybu 40 mld) >> růst HDP po opravě z 1,5 % byl 2,7 %.
Běžné důchody – co vydáme = saldo běžných důchodů s ostatními subj. (se zahr.) = disponibilní důchod (národní).

čisté půjčky = schopnost fianncování
čisté výpůjčky = potřeba financování
disponibilní důchod je rozdělen na spotřebu, (čisté úspory, investice) = národní úspory
>>to je tokový pohled.
Stavový pohled na majetek (jmění), změny jmění = rozdíl konečného a počátečního stavu. Změny jmění: formální, nahodilé, ze změn cen.

AKTÉŘI VEŘEJNÉ VOLBY

AKTÉŘI VEŘEJNÉ VOLBY (SUBJEKTY, HRÁČI):
- POLITICI (NAB.)
- VOLIČI (POPT.)
- STÁTNÍ BYROKRACIE (ÚŘEDNÍCI)
- ZÁJMOVÉ SKUPINY

SUBJEKTY SE CHOVAJÍ TAK, ŽE MAXIMALIZUJÍ SVŮJ PROSPĚCH (HOMO OECONOMICUS)
POLITICKÝ TRH – ANALOGIE PRIVÁTNÍHO TRHU, PATŘÍ DO VEŘEJNÉHO SEKTORU, PROBÍHÁ ZDE ROZHODOVÁNÍ O VĚCECH VEŘEJNÝCH (VEŘEJNÁ VOLBA).
ZÁKLADEM ROZHODOVÁNÍ JE HLAS VOLIČE.

ROZHODOVACÍ PRAVIDLA:
• OSVÍCENÝ DIKTÁTOR (VÝH., NEVÝH.)
• JEDNOMYSLNÉ (VÝH., NEVÝH.)
• VĚTŠINOVÉ (VÝH., NEVÝH.)

SUBJEKTY ROZPOČTOVÉHO PROCESU NA POLITICKÉM TRHU
2 HLEDISKA:
- INSTITUCIONÁLNÍ:
SUBJEKTY ZÁKONODÁRNÉ (PARLAMENT)
SUBJEKTY VÝKONNÉ (VLÁDA, PREZIDENT, MINISTERSTVA)
- HLEDISKO ROZHODOVÁNÍ:
POLITICI
VEŘEJNOST

NABÍDKOVÝ VS. POPTÁVKOVÝ PŘÍSTUP V ALOKACI ZDROJŮ:
NABÍDKOVÝ PŘÍSTUP POPTÁVKOVÝ PŘÍSTUP
- SPRÁVCI KAPITOL - VEŘEJNOST
- VLÁDA - VEŘEJNÉ POTŘEBY
- VEŘEJNÝ ROZPOČET - POLITICI
- VEŘEJNÝ ROZPOČET
VEŘEJNOST (PŘIJM/NEPŘIJM. NAB.) REALIZOVANÁ POPTÁVKA

Financování

Financování:
- dluhopisy
- financování vlastními rezervami
- aktivní opatření

Příklad:
Nechci si půjčovat nové prostředky, mám sestavit rozpočet, mám 1. ledna na účtu 1 mil. Kč, splácím dluhy 2 mil. Kč. Příjmy budou max. 18 MIL. Kč.
Lze sestavit:
a) vyrovnaný rozpočet
b) přebytkový rozpočet
c) jen schodkový
d) neomezený

řešení: výdaje nejvýše 17 mld-1 mld nutno dát na splacení dluhu (tj. přebytkový rozpočet 18-17)

druhové:
PŘÍJMY:
- daňové (daně a poplatky, pojistné)
- nedaňové (poskyt. služeb, pronájem, úroky, poskytnuté dary)
- kapitálové (prodej dlouhodobého majetku)
- přijaté dotace (dotace od jiných veř. rozpočtů)

VÝDAJE:
- běžné
a) nákupy
b) transfery
c) poskytované půjčky

- kapitálové (investiční)
a) nákupy
b) transfery
c) poskytované půjčky

Ad funkce či účel operace – odvětvové (vzdělávání, zdravotnictví, bytové potřeby, obrana)
konsolidační (vztahy k územním rozpočtům)

VEŘEJNÉ FINANCE A PROBLEMATIKA VEŘEJNÉ VOLBY

VEŘEJNÉ FINANCE A PROBLEMATIKA VEŘEJNÉ VOLBY
- TEORETICKÁ VÝCHODISKA VEŘEJNÉ VOLBY V OBLASTI VF
- ROZPOČTOVÝ PROCES A PROBLÉM VV V ČR
2 PŘÍSTUPY K VEŘ. FINANCÍM

- KLASICKÝ (NEOKLASICKÝ)
- HLEDISKA:
A) ALOKAČNÍ (VHODNÉ UMÍSTĚNÍ VZÁCNÝCH ZDROJŮ – MAX. UŽIT,MIN.N.
B) REDISTRIBUČNÍ (PŘEROZDĚLOVÁNÍ – SPRAVEDLNOST)
C) STABILIZAČNÍ (VYHLAZOVÁNÍ VÝKYVŮ HOSP. CYKLU) – PŘEDPOKLAD ŽE JE MOŽNÉ POMOCÍ VLÁDNÍCH ZÁSAHŮ OVLIVNIT VÝSTUP (HDP)
SLABINA – NENÍ ZAMĚŘEN NA ÚČELNOST VYNAKLÁDÁNÍ PROSTŘEDKŮ

- PŘÍSTUP VEŘ. VOLBY (EKONOMIE POLITIKY)
HLEDÁNÍ EFEKTIVNÍHO A ÚČELNÉHO ZPŮSOBU ALOKACE ZDROJŮ V ROZP. PROCESU, PŘEDPOKLÁDÁ RACIONÁLNÍ CHOVÁNÍ SUBJEKTŮ (HRÁČŮ), MAX. VLASTNÍHO UŽITKU SVOU STRATEGIÍ.

VV JE DRUH ROZHODOVÁNÍ VE VEŘEJNÉM SEKTORU,
- PŘEDMĚTEM ROZHODOVÁNÍ JE VEŘEJNÝ ZÁJEM
- DOCHÁZÍ K VYJEDNÁVÁNÍ MEZI JEDNOTLIVÝMI SUBJEKTY VEŘEJNÉ VOLBY
- ROZHODOVÁNÍ PROBÍHÁ V RÁMCI POLITICKÉHO TRHU

ROZHODOVÁNÍ = MEZI 2 ČI VÍCE VARIANTAMI, POMOCÍ VĚDECKÝCH METOD (NAPŘ. COST BENEFIT ANALÝZA)

VEŘEJNÝ ZÁJEM
- NADINDIVIDUÁLNÍ (ZASTUPUJE HO VLÁDA)
- MUSÍ BÝT PRŮNIKEM INDIVIDUÁLNÍCH ZÁJMŮ (graf)
- NĚCO SPOLEČNÉHO, OBECNÉHO
- V SOULADU SE ZÁKONEM A DOBRÝMI MRAVY
- ROZDÍLY V PŘÍSTUPU IDEOLOGIC. PROUDŮ (CO JE V PRAXI VEŘ. ZÁJEM – SVOBODA JEDINCE ČI ROVNOST LIDÍ)

Závěrečný účet na konci roku

- závěrečný účet na konci roku – kdo dostal dotaci, musí prokázat, na co ji vynaložil
- do 20. února předloží ministři ministru financí návrh závěrečného účtu kapitol (pak dolaďování MF-správci kapitol)
- do konce dubna projedná vláda a předloží PSP SZÚ.
- státní závěrečný účet není auditován (tj. rozpor – Kotěhůlky – musí mít audit, SR ne)
- NKÚ napíše pro info své stanovisko k SZÚ.
- polovina června – rozpočtový výbor – usnesení zda přijímá SZÚ PSP, přijímá se usnesením PSP, když nepřijme, nic se neděje.
- -----------------------------------------------------------------------------

dokončení: ROZPOČTOVÝ PROCES (viz výše)
5. ROZPOČTOVÝ INFORMAČNÍ SYSTÉM
6. ROZPOČTOVÁ SKLADBA
ad. 5:
POKLADNÍ PLNĚNÍ
- prostředky plynou přes ČNB
- účty vlády jsou jednostranné (příjmové či výdajové)
- součet příjmových a výdajových účtů tvoří plnění SR

ČNB nesmí úvěrovat vládu, dává info 3 dny před splatností faktur do informačního zásobníku, aby vláda přesně věděla, kolik má upsat c. p. apod. (denní info, kvartální agregované info)

ÚČETNICTVÍ A ROZPOČTOVÁ SKLADBA

ÚČETNICTVÍ A ROZPOČTOVÁ SKLADBA
- klasifikace obratů na bankovních účtech (příjmových a výdajových)
- peněžních operací (CASH princip)
- veřejných rozpočtů – státní rozpočet a státní fondy, obce, kraje (účetnictví sleduje příjmy a výdaje)
- např. FNM sleduje náklady a výnosy

ad 6.
Třídící hledisko (KLASIFIKACE)
- KAPITOLNÍ (ODPOVĚDNOSTNÍ)
- DRUHOVÉ (EKONOMICKÉ)
- ODVĚTVOVÉ (FUNKČNÍ)
- KONSOLIDAČNÍ

ad Kapitolní
- vyjadřuje odpovědnost subjektu nad vymezenými příjmy a výdaji – 40 subjektů (301 Kancelář prezidenta republiky,...)
- kapitola státní dluh (pořizované nové dluhy, umořované staré dluhy, placené úroky)
- operace sttání finančních aktiv (zvláštní účty na rezervy a přebytky ministerstev, transfery transformačním institucím jako ČKA..
- státní peněžní (pokladní) správa – rezervy vlády, výdaje všeobecného charakteru, nezařaz. do kapitol.
PŘÍJMY se nerovnají INKASŮM
VÝDAJE se nerovnají PLATBÁM

příjmy – tvoří je všechny nenávratné prostředky, návratné nikdy – půjčky atp.
výdaje – nákupy, dotace – nenávratné, splátky našich půjček nejsou výdaje
Operace financování:
Financování (F) = saldo (S) = P – V
S + = F – (svatá rovnice)

Největší kapitoly:
1. Ministerstvo práce a soc. věcí
2. Obrana
3. Školství

Mimorozpočtové fondy a zdravotní pojištění

A) Mimorozpočtové fondy a zdravotní pojištění
- vlastní zákony – každý předpis individuálně upravuje 1 fond apod., vymezeny schvalovací orgány, jednoroční rozpočtování >> v budoucnu tříleté (3-leté) klouzavé výhledy, rozpočty nejsou schvalovány formou zákona, ale usnesení. Slabá veřejná kontrola – rozhoduje vláda, parlament. Povinnost auditu, kontrola z NKÚ, závěrečné účty (výroční zprávy).

B) Obce a kraje
- zákon 250/2000 Sb. – povinně sest. 3-letý výhled, významná role zastupitelstva-příprava, schvalování; průběžná kontrola, schvalování změn, schvalování závěrečného účtu, zveřejňování na vývěsce – rozpočet, SZÚ; povinnost nechat si přezkoumat výsledek hospodaření buď auditorem, nebo kontrolorem (audit) z okresního úřadu; je mimo dosah NKÚ, jen kontrola použití státní dotace.

C) Státní rozpočet
- zákon 218/2000 Sb. o rozpočtových pravidlech a prováděcí předpisy; příprava rozpočtu, realizace, sestavení závěrečného účtu, 2. fáze viz jednací pořádek PSP (poslanecké sněmovny parlamentu) ČR. Povinný je nejen roční rozpočet, ale předkládá i střednědobý výhled (n, n+1, n+2). Státní rozpočet je návrh zákona. Výhled je přílohou, má fakultativní povahu.

Důležitý je princip fiskálního cílení – stanovení střednědobých výdajových rámců vlády – na 3 roky klouzavě.

Průběh rozpočtového procesu

Průběh rozpočtového procesu:
- vláda stanoví fiskální cíle jako podíly deficitu na HDP, z toho vychází rámec-odhad příjmů (MAE PROJEKCE), jaké jsou přípustné výdaje na jednotlivé rozpočty dopředu, poslanecká sněmovna to pak natvrdo schválí.
- např. u rozpočtu pro rok 2003 (v roce n-1, tj. 2002 – leden, únor – prognózy na N, N+1, N+2, odhad příjmů...
- v dubnu předloží vládě, správci rozpočtových kapitol (ministři..) rozhodnou jakým způsobem má růst, či klesat deficit (30.4; ministr financí jim pak na základě toho řekne, kolik zhruba dostanou pro každou kapitolu >> stabilita výdajů (31.5), ministři do 30 dnů stanoví rozpočet,
- vláda má oprávnění ještě změnit (květen, červen – dolaďování) (20.6.), od MF 30.6 rozpočtové dopisy správcům kapitol, popis kolik můžou utratit.
- ministři do července předloží ministru financí návrh rozpočtu kapitol.(25.7.)
- začátkem září je již hotový návrh zákona o státním rozpočtu a jde do vlády (30.8.)
- do 30. 9. musí být doručen návrh SR poslanecké sněmovně
- NÁVRH ZÁKONA V PSP ČR
- ---------------------------------------------------------------------------
- 1. ČTENÍ (rozpočtový výbor PS: propustit či ne do 2.čtení, zafixování příjmů, výdajů (schodku), vztahů k samosprávám, pravomoce vlády přesouvat prostředky
- 2. ČTENÍ (výbory PS: projednávání jednotlivých kapitol, návrhy kde zvýšit – nutno říct i odkud vzít – většinou z rezerv či pokladní správy. Rezervy = min. 0,3 % výdajů SR. V průběhu cca měsíce předstupují předsedové jednotlivých výborů s návrhy, návrhy poslanců – každý na svém písečku. 48 hod. k prostudování.
- 3. ČTENÍ – hlasování o pozměňovacích návrzích, hlasování o návrhu zákonu o státním rozpočtu, zároveň rozpočtové rámce (parlament stále může rozpočet odmítnout)
- MUSÍ BÝT SCHVÁLENO DO 31.12. JINAK ROZPOČTOVÉ PROVIZORIUM. Provizorium – každý měsíc dostane 1/12 z loňského rozpočtu.
- zákon o státním rozpočtu na rok 2003: 579/2002 Sb. (příloha částky 197)
- ------------------------------------------------------------------------------
- rozpis na podřízené organizace
- limity pro ČNB – banku státu (pro jednotlivé kapitoly)
- denní hlášení banky o pokladním plnění státního rozpočtu (aby min. fin. věděl, zda má dost peněz či nutno vydat dluhopisy)
- čtvrtletní výkazy – zpracovávají správci rozpočtových kapitol
- 3 x ročně vláda informuje PS (MAE RÁMEC na rok 2003) o plnění státního rozpočtu
- rychlá informace o plnění státního rozpočtu čtvrtletně (několik tabulek, komentář)
- pololetní zpráva – vláda informuje o výsledcích (pokud jsou odchylky – vysvětlit, návrh jak to vyřešit), pokud tak neučiní, požádá parlament o změnu zákona o SR. Je to v době schvalování nového rozpočtu, tak to nikoho moc nezajímá (rozpor schválené saldo X realita)
- vláda může upravovat (přesouvat) výdaje do 5 % rozpočtu kapitoly, do 10 % ze závazného ukazatele (např. vysoké školy)
- rozpočtový výbor projednává změny, překročení limitů pro vládu.
- vláda nesmí sáhnout na rozpočet PSP, Senátu, Ústavního soudu, Ombudsmana, NKÚ
- to schvaluje pouze poslanecká sněmovna

Rozpočtová legislativa

ad 3. Rozpočtová legislativa (rozpočtová pravidla státního rozpočtu)
co upravují rozp. pravidla:
- tvorba státního rozpočtu, střednědobá rozp. pravidla,
- pravidla hodnocení plnění státního rozpočtu
- úhradu rozpočtově nezapočtených potřeb
- účast státu na výdajových programech
- státní závěrečný účet
- nakládání se státními FINANČNÍMI AKTIVY, FIN. PASIVY.
- národní fond
- finanční kontrolu
- následky porušení rozpočtové kázně
- hospodaření organizačních složek státu (býv. rozpočtové organizace) a příspěvkových organizací
tento zákon má 7 prováděcích vyhlášek – sestavení výhledu, státního rozpočtu, stát. závěr. účtu, výdajové programy...

ad 4. Rozpočtový proces
1) Příprava návrhu rozpočtu
2) Etapa schvalování rozpočtu
3) Realizace a průběžná kontrola
4) Vypořádání vztahů se SR a sestavení státního závěrečného účtu, výroční zprávy, ex post kontroly

zásadní otázky:
1. Jak moc je upraven rozp. proces legislativou (je rigidní)?
2. Je jednoroční nebo víceletý?
3. Jaká je úloha veřejné kontroly veřejných rozpočtů?

STÁTNÍ ROZPOČET

STÁTNÍ ROZPOČET:
1) základní nástroj FP vlády
2) má nejvíce všeobecnou (generální) povahu
3) Schválený rozpočet (02?): 684 MLD příjmy, 795 MLD výdaje >>> schodek 111,3 MLD (skutečnost 120 MLD)

MIMOROZPOČTOVÉ FONDY:
<>STÁTNÍ FONDY
- nejvýznamnější:
STÁTNÍ FOND DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY (příjmy 45 MLD ze spotřebních daní, silniční daně, dálniční známky, zdroje z FNM), výdaje – na správu a opravy dopravních cest
STÁTNÍ FOND ROZVOJE BYDLENÍ (8 – 17 MLD obrat – nemá vlastní příjmy) – na výstavbu nových bytů, regenerace paneláků...
<>PRIVATIZAČNÍ FONDY
FNM – fond národního majetku
správa a privatizace národního majetku – příjmy kolísají (60 MLD, 260 MLD) dle toho, co zrovna prodají; výdaje – likvidace ztrát bankovního sektoru (ČKA), běžné rozpočtové výdaje (!), SFDI, SFRB (!), výdaje na důchody (!)
plánuje se ukončení jeho činnosti
PF - POZEMKOVÝ FOND
1 – 2 mld ročně (provádí restituce, státní pozemky..)

Další mimorozpočtové fondy

Další mimorozpočtové fondy:
<>NF – NÁRODNÍ FOND
stovky milionů Kč, shromažďuje pomoc od EU, Phare, je odděleny od ost. VR
<>ČKA – ČESKÁ KONSOLIDAČNÍ AGENTURA
vznik z konsolidační banky – ta byla použ. na řešení úvěrů TOZ, je to transformační instituce, špatné pohledávky bank a velkých podniků, měla by být ukončena 2008.
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------
FSZP – fond státního zdravotního pojištění(?):
všeobecná zdravotní pojišťovna – příjmy 130 MLD, 8 zdravotních pojišťoven
shromažďují pojistné zaměstnanců, zaměstnavatelů, OSVČ k úhradě zdravotní péče..
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------
Místní rozpočty krajů
- 90 MLD příjmy – pro vlastní činnost
- jen 12 mld podíl na výnosu daní (DPH, DzPPO, DzPFO)
- 78 MLD dotace ze státního rozpočtu (dotace na školy..)

Místní rozpočty obcí
- dotace obcím na školy a školky
- zák. 250/2000 Sb. Rozpočtová pravidla územních samosprávných celků
- příjmy a výdaje kolem 190 MLD
- vlastní příjmy 77 %, příjmy z daní 57 % zdrojů
- sdílení daní se státem DPH, DzPPO, DzPFO
- vlastní daňové příjmy – poplatek ze psů, daň z nemovitostí, poplatky za znečišťování živ. prostření, příjmy z pronájmu majetku, parkovišť, odprodej obecního majetku-kapitálové příj.,
- 22 % zdrojů čerpají ze státního rozpočtu, státního fondu živ. prostředí, státního fondu rozvoje bydlení
- je to 2. nejvíce všeobecný rozpočet
- mohou tvořit svazky obcí – účelové spojení za účelem např. infrastruktury

DANĚ

DANĚ
konsolidovaná daňová kvóta
OECD: 37,5 % HDP
ČR: 39,5 % HDP
EU: 41,5 % HDP
ekonomicky vzato – daně jsou špatné – vyvolávají daňové břemeno a ztrátu mrtvé váhy
efficiency (rentabilita) – snižují ji administrativní náklady, ztráta mrtvé váhy, změna chování subjektů ve snaze vyhnout se dani (státu to nepřidá, lidem to sníží užitek)
nejlepší – paušální daně, daň z hlavy – nevyvolávají změnu chování lidí.
závěr: můžeme sice ještě zvýšit daňovou kvótu, ale musíme se snažit vybírat daně efektivně (co nejmenší mrtvá ztráta)
dle Stiglitze je zavedení jednotných daní v EU špatný nápad: různé statky mají v různých státech odlišnou elasticitu – bude to vyvolávat změny chování.

SHRNUTÍ VF v ČR
- neštěstí sociálních příspěvků, zdravotních příspěvků (je lineární – fakticky regresivní) – vyplatí se nepracovat; progresivní daň z příjmů (pozor – většina lidí je ale v nejnižším pásmu)
- mandatorní výdaje na sociální zabezpečení
- co s deficitem – ekonomicky je deficit špatný


1. Koncept VF dle MMF
2. Soustava veřejných rozpočtů (VR) v ČR
3. Rozpočtová legislativa (218/2000 Sb. Rozpočtová pravidla)
4. Rozpočtový proces
5. Rozpočtový informační systém
6. Rozpočtová skladba

Veřejné rozpočty

ad 2. Veřejné rozpočty
- centrální
1. Státní rozpočet (SR)
2. Mimorozpočtové fondy (X Bf)
a. státní fondy
i. SFDI (dopravní infrastrukt.)
ii. SFŽP (živ. prostředí)
iii. SFRB (rozvoj bydlení)
iv. SFPRČK (kinematograf.)
v. SFK (kultury)
vi. SZIF (zemědělský intervenční)
vii. ??
b. privatizační fondy (PF)
c. národní fond (NF)
d. česká konsolidační agentura (ČKA)
3. Fond státního zdrav. poj. (FSZP)
- regionální
- místní

pozn.: příspěvkové organizace (školy..) – nejsou ve veřejných rozpočtech, jen dotace těmto organizacím jsou VR.
Centrální rozpočty tvoří cca 75 % VR
Redistribuce 1100 – 1200 MLD ROČNĚ, po konsolidaci to činí 45 – 46 % HDP

KONCEPCE REFORMY VEŘEJNÝCH FINANCÍ

KONCEPCE REFORMY VEŘEJNÝCH FINANCÍ
snaha o reformu VF je i v rámci EU:
viz maastrichtská kritéria (konvergenční)
deficit veřejných rozpočtů < 3 % HDP (ročně)
úhrn hrubého veřejného dluhu < 60 % HDP
Kritérium cenové stability – roční inflace nesmí přesáhnout průměrnou inflaci 3 zemí s nejlepšími výsledky cen. stability + 1,5 %.
Kritérium úrokové míry – úrokové míry nesmí být vyšší než průměrné úr. míry v 3 zemích s nejlepší cenovou stabilitou + 2 %.
Kritérium kurzové stability – povolené rozpětí kurzu od parity (+-15%, ti co tam jsou mají 2,25%)
(kurzové mechanismy ERM, ERM2)
Pakt stability a růstu koncem 90. let – kritéria se „mají“ dodržovat – za porušení pokuta.

SITUACE V ČR
penzijní systém od r. 95 průběžný
(pay as you go – PAYG)
tzn. z vybraných daní letos (od pracujících) se financují letošní důchody
na začátku byl systém přebytkový, rok 97 vyrovnaný, od r. 98 deficitní. (způsobeno demografickými změnami, zneužívání systému „chytráky“)
DŮVODY K REFORMĚ
- nedostatek peněz – na sociální výdaje..
- stát musí mít peníze (emise státních cen. papírů) pro stát. zaměstnance, důchodce apod. (výdajová strana)

- daňový systém (největší podíl na příjmech)
- jsou vysoké daně (příjmový strana)

Veřejné finance

základní téma: současný stav veřejných financí v ČR
veřejný sektor představuje určitou zátěž v jednotlivých zemích
standardní podíl veř.sektor/HDP = 40 – 50 % (pod 40 % např. USA,JAP,SINGAPUR, nad 50 % Švé, Dán, ITA)
ČR patří mezi WELFARE STATES – silná orientace na soc. zabezpečení – růst veř. sektoru.

1- PROBLÉM SOC. ZABEZP. A WELFARE STATE
problém WS – starají se o moc lidí, o moc věcí (sociální inženýrství, bydlení..)
Hayek to nazval: fatal conceit (osudová pýcha, domýšlivost)
vznik welfare state po druhé světové válce (např. Velká Británie, socialismus...)
státy se snaží být velkorysé v sociálním zabezpečení – velká zátěž pro státní pokladnu
veřejné výdaje rostou (*jen těžko se dá růst zvrátit – polit. problém, růst mandatorních výd.*)

2- PROBLÉM DEMOGRAFICKÉHO VÝVOJE
existují většinou průběžné systémy důchodového pojištění, státy chtějí být velkorysé, chovají se nepodnikatelsky; v poslední době se ve vyspělých evr. státech rodí méně dětí, starých lidí (ekonomicky neaktivních) přibývá. Z daní pracujících (je jich nyní méně) ==> mají být hrazeny důchody starých (je jich více). * Když zaplatíme starým jejich důchody, máme tu deficit...


3- PROBLÉM ZDRAVOTNICTVÍ
péče o zdraví
tvoří cca 10 % HDP, USA 16 % (velký podíl)
proč je tak náročné? – staří lidé potřebují více péče (zvyšování počtu výkonů),
rozvojem medicíny se objevily náročné postupy léčby, které jsou více nákladné. Pokud je hrazeno z veřejných peněz – problém.

WS jsou svazovány zákony – nelze ty výdaje jen tak zrušit.

DEVIZOVÉ TRHY

DEVIZOVÉ TRHY
- MÍSTO, KDE se setkává devizová poptávka a devizová nabídka a vytváří se cena určité měny (měnový kurz). Valuty – cizí měny v hotovosti. Devizy – bezhotovostní peníze v cizích měnách. Devizový trh – je propojený po celém světě (24 hod denně – finanční centra – technologicky propojeny) – když večer skončí obchodování v USA, začíná třeba obchodovat Tokijská burza apod.. Rozšiřuje se množství měn, které jsou volně směnitelné. Objem obchodů je mnohonásobně vyšší než reálný mezinárodní obchod (zboží a služby). Převážná většina – spekulační obchody. (snaha nakoupit a výhodně prodat)

Motivy vstupu na deviz. trh:
- spekulace – dosáhnout zisku (spekulace na vývoj trhu – na pokles kurzů, na vzestup)
- zajištění – obava z nepříznivého budoucího vývoje měn. kurzu.
- arbitráž na deviz. trhu – je možné dosáhnout zisku na základě nesouladu cen na různých trzích  jen krátkodobě.

Devizový trh
- organizovaný (devizová burza) – obchody s fin. deriváty – burzovní opce, futures  to jsou typy, které obchoduje pouze burza.
- neorganizovaný (OTC) – přes přepážku
 mezibankovní okruh (velkoobchodní trh – obchodují zde centr. ban. a ost. banky)
 klientský okruh (obchody s menšími sumami, malé obchodní banky, investiční společnosti, fondy a jiné subjekty).

na mezibankovním trhu obchodují:
1) Dealeři obchodních bank (nákup jménem své obchodní banky) – motivy vstupu – viz výše.
Dealeři jsou propojeni – na požádání kótují svůj nákupní kurz (BID), prodej (OFFER, ASK) – tj. dvoucestná (TWO WAY) kotace.
- na základě těchto kotací se neustále obnovuje rovnováha nabídky a poptávky na trhu (jsou to market makers).
2) Dealeři centrálních bank – zejména kvůli kurz. intervencím vstupují na trh.
3) Brokeři – pouze zprostředkovávají obchody mezi dealery.

Typy operací na devizovém trhu
- promptní operace – transakce, obchody s cizími měnami jsou sjednány a okamžitě vypořádány – zde se vytváří spotový devizový kurz (aktuální měnový kurz). Ten, který apreciuje a depreciuje.
- termínové trhy – forwardový – v určitý okamžik se uzavře kontrakt – cena, množství měny jsou sjednány, plnění je dohodnuto až za určitou dobu v budoucnu – použ. se jako spekulační, zajišťovací obch., dále proto, aby banka měla v budoucnu nějaké jisté příjmy…
FRd/z = SRz/d * (1+IRd)/(1+IRz) , kde IRz je zahraniční úr. míra
jedná se o teoretickou hodnotu po zanedbání transakčních nákladů.
(1+ IRz)  1 (se blíží k 1), pak (FR-SR)/SR = IRd – IRz.  tj. úrokový diferenciál.
dalším typem operací na termín. trzích jsou finanční deriváty (opce, swapy, futures).

MĚNOVÝ KURZ

MĚNOVÝ KURZ
- je to vyjádření ceny určité měny pomocí jiné měny.
přímá kótace: D/Z  30Kč/EUR (používá např. ČR)
nepřímá kótace Z/D  EUR/1Kč (např. Britská libra – GBP) – vycházelo ze zlatého obsahu.

Systémy měnových kurzů
členové MMF mají na výběr jen některé možnosti..

Pevné měnové kurzy
- měnový kurz s pevnou vazbou na 1 národní měnu
- měnový kurz s pevnou vazbou na koš národních měn
- měnový kurz s relativně častými úpravami ústředního kurzu

Pohyblivé měnové kurzy
- volně pohyblivé kurzy (clean = free floating)
- řízené měnové kurzy (dirty = managed floating)

ad kurzy s pevnou vazbou na národní měnu – je stanoven pevný kurz vzhledem k určité měně a pásma fluktuace(oscilace) (max. možné odchylky od stanoveného kurzu – udáváno obvykle v procentech).

Např. při poklesu kurzu Koruny např. na 31 Kč za 1 EUR by centrální banka začala nakupovat na trhu Koruny za své devizové rezervy (zvýšila by tak poptávku po Kč a nabídku EUR, za následek by to mělo oslabení kurzu EUR a posílení Kč. Při růstu kurzu Kč na 29Kč/EUR by CB prodávala koruny a zvyšovala tak své devizové rezervy.

DEVALVACE – snížení ústředního kurzu národní měny např. 30Kč/EUR  35Kč/EUR – je to administrativní rozhodnutí (vláda, nebo centrální banka); (proběhne obvykle jednorázově)
REVALVACE – opak devalvace – zvýšení kurzu národní měny rozhodnutím stát. org. (30Kč/EUR 25Kč/EUR)

DEPRECIACE

DEPRECIACE – znehodnocení – snížení aktuálního kurzu na základě nabídky a poptávky (tržních sil)
APRECIACE – zhodnocení – zvýšení aktuálního kurzu (Kč) na základě nabídky a poptávky.
(probíhá samovolně v důsledku obchodování s danou měnou na trhu).

Jak je uvedeno výše, CB může v režimu pevného měn. kurzu zasahovat do tržního vývoje kurzu domácí měny. Nákup nebo prodej domácí měny na trhu však vyvolává změny v měnové bázi (MB). Když CB nakoupí Kč, stáhne je tím z oběhu v ekonomice (snižuje měnovou bázi – efekt je násoben multiplikátorem). Když CB prodává Kč, dává tak vlastně impulz ke zvýšení MB a tím nastává riziko inflace v důsledku nadměrného množství peněz v ekonomice. Proto CB někdy spolu s intervencemi provádí tzv. sterilizující operace, které mají za úkol, snížit či eliminovat změnu v MB.
zvýšení MB: OVT (operace na volném trhu): prodej státních cen. papírů  pokles MB. (v tomto případě CB sice zvýšila měnovou bázi tím, že prodávala Kč a snižovala tak její kurz, díky následnému prodeji státních c. p. se ji však podařilo nějaké peníze z ekonomiky odčerpat. Kdyby však banka sterilizující operaci přehnala, mohlo by se stát, že by se pokazil původní cíl – snížení kurzu. Sterilizace proto musí probíhat postupně a je pouze částečná.

Historie pevného měnového kurzu
Bretton-Woodský měnový systém (1945-73)
 stanovena centrální parita vůči USD pro mnoho států, přitom USD byl směnitelný za zlato. Platilo až do roku 1971 (max. odchylka od kurzu byla +-1%), v letech 71-73 (+-2,25%), pak se již nepodařilo slábnoucí kurz dolaru udržet a parita byla zrušena definitivně v 77. (na vině byly ekonomické problémy, ropné šoky atd.).
Dnes se používají pevné měnové kurzy např. v bývalých koloniích, které mají svou měnu zavěšenu na měnu své bývalé koloniální velmoci.
Pevné kurzy mají určité nedostatky. Může totiž docházet k přenosu (dovozu) inflace – pokud bychom měli náš kurz zavěšený na USD a v USA by byla inflace  mohla by se přenést i k nám.
Nutnost CB udržovat pevný kurz znesnadňuje výkon měnové politiky. (pokud si klademe za cíl dosažení nějaké míry inflace a zároveň chceme mít pevný měn. kurz. (korekce kurzu  změny v MB Inflace)

Měnové kurzy zavěšené na koš národních měn. ČR měla takový kurz do května 1997. Bylo stanoveno 5 měn (v obd. do r. 93), později (93-97) v koši 2 měny, a to DEM, USD.
To byly měny, které měly odrážet strukturu plateb v rámci platební bilance (u nás se prováděly hlavně platby v DEM a USD). Podíl DEM (65%), podíl USD (35%) se promítali těmito váhami do našeho kurzu. Výpočet byl:
Kč/DEM = 0,65 * 17Kč/DEM + 0,35 * (28Kč/USD)/(DEM/USD)
kde DEM/USD byl každodenní tržní kurz těchto dvou měn vůči sobě, podle toho se také měnil kurz Kč.
Pásmo oscilace bylo u nás do 2/96 stanoveno (+-0,5%), bylo zvýšeno na +-7,5% a v roce 97 (asijská krize) nevydrželo ani to  přechod na řízený floating – až dodnes.

ad 2)
POHYBLIVÉ MĚNOVÉ KURZY
- volně plovoucí
- řízeně plovoucí

Saldo platební bilance

Saldo platební bilance
- vedeme čáru pod určitou položkou platební bilance (získáme část nad čarou)
saldo = kreditní položky nad čarou – debetní položky nad čarou
celkově se KR = DEB.
ΣKR –ΣDEB. = 0

Druhy sald:
zboží – obchodní bilance
zboží, služby – saldo výkonové bilance
zboží, služby, důchody, transfery – saldo běž. účtu platební bilance
zboží, služby, důchody, transfery, dlouh. kapit., krátk. kapit. – celkové saldo platební bilance

Př. (Zachyťte v platební bilanci následující položky)
-------
1) Domácí firma vyvezla zboží do zahraničí v hodnotě 1000 000
2) Tato firma dostala 400 000 v hotovosti a 600 000 na krátkodobý bankovní úvěr.
-------
3) Poskytneme dar do zahraničí 10 000.
4) Snížení deviz. rezerv 10 000.
-------
5) Nákup akcií zahraniční firmy za 800 000.
6) Dostane zaplaceno za akcie.
--------
Kreditní položky – deviz. nab (+) Debetní položky – deviz. popt (-)
Zboží 1) 1000 000
Služby
Důchody
Transfery 3) 10 000
Dlouh. kapitál 5) 800 000
Krátk. kapitál 2) 600 000
Změna D.R. 4) 10 000, 5) 800 000 2) 400 000

Saldo výkonové bilance: (zboží, služby) = 1000 000 – 0 = 1000 000 přebytek
Saldo běžného účtu: (zboží, služby, důchody, transfery) = 1000 000 – 10 000 = 990 000 přebytek
Saldo celkové platební bilance = 1000 000 – 10 000 – 800 000 – 600 000 = -410 000 schodek.

MULTIPLIKÁTORY V OTEVŘENÉ EKONOMICE

MULTIPLIKÁTORY V OTEVŘENÉ EKONOMICE
- PLATEBNÍ BILANCE
- MĚNOVÉ KURZY
- DEVIZOVÉ TRHY

AD Platební bilance
- je to systematický statistický zápis všech ekonomických transakcí, které proběhly mezi devizovými cizozemci a tuzozemci (za 1 rok).
Devizoví tuzozemci – právnické osoby mající sídlo v ČR, fyzické osoby mající trvalý pobyt (nebo alespoň 1 rok pobývají) na území ČR.
Ostatní subjekty jsou považovány za devizové cizozemce.
Ekonomické transakce zachycené v pl. bil:
devizové úhrady a inkasa, změny devizových pohledávek a závazků, transakce materiální povahy (převod statků, zboží..)

Struktura platební bilance
1) Horizontální (dnes ČNB)
PLATEBNÍ BILANCE ČR za rok 2xxx
A. Běžný účet platební bilance
- mezinárodní pohyb zboží (vývoz, dovoz)
- mezinárodní pohyb služeb
- důchody
- nekapitálové transfery
B. Kapitálový účet
- kapitálové transfery
C. Finanční účet
- přímé investice
- portfoliové investice
- ostatní dlouhodobý kapitál
- krátkodobý kapitál
D. Chyby a omyly
E. Změny devizových rezerv

Jednotlivé položky podrobněji

jednotlivé položky podrobněji:
- mezinárodní pohyb zboží – může se členit podle regionů (vyspělé, rozvojové staty), podle komodit (suroviny,výrobky, spotřební zboží)
- mezinárodní pohyb služeb – hlavně cestovní ruch – mezinárodní doprava, pojištění, patenty, licence- převody přes hranice
- důchody – zisky z podnikání, dividendy, úroky, renty
- nekapitálové transfery – poskytnutí nějakého plnění (fyzického zboží) bez nějaké protislužby (dary, dědictví, mezinárodní hospodárská pomoc atd. – soukromé, státní)
- kapitálové transfery – finanční plnění
- přímé investice – investor získá alespoň podíl 10% na zákl. kapitálu společnosti (zájem o dlouhodobé řízení firmy). Nejčastěji nákup akcií, nebo reálné investování.
- portfoliové – méně než 10% podíl Z.K. Nákupy dluhopisů firem (střednědobé cíle).
- ostatní dlouhodobý kapitál (dlouhodobé obchodní úvěry – mezi firmami navzájem), dlouh. bank. úvěry.
- krátkodobý kapitál - krátkodobé bankovní úvěry
- krátkodobé obchodní úvěry
- nákupy z prodeje krátkodob. cen. pap.
- nákupy a prodeje deviz (konverze měn)
- chyby a omyly – platební bilance musí být vyrovnaná, daňové úniky, chyby, rozdíly kvůli různé metodologii apod. se musí vyrušit v této položce.
- změna devizových rezerv (zlato, velmi likvidní krátkodobá devizová aktiva centrální banky);; devizy – cizí měny, které jsou uloženy centrální bankou na účtech zahraničních bank (bezhotovostní – vklady, pohledávky znějící na zahranič. měnu apod.)
na rozdíl od deviz X valuty – to jsou hotovostní zahraniční peníze (to, co měníme ve směnárnách).

Horizontální struktura – má méně položek – jsou pod sebou;; má dva sloupce – levý sloupec je KREDITNÍ (tam se píšou položky, které vytvářejí devizovou nabídku – přítok zahraničních peněz (píšou se s kladným znaménkem)++
pravý sloupec je DEBETNÍ – tam je zachycena devizová poptávka (na co naše subjekty používají devizy) – ta je zachycena se záporným znaménkem.
HORIZONTÁLNÍ STRUKTURA (PLATEBNÍ BILANCE ČR ZA ROK 2XXX)
KREDITNÍ POLOŽKY DEBETNÍ POLOŽKY
ZBOŽÍ EXPORT IMPORT
SLUŽBY EXPORT IMPORT
DŮCHODY IMPORT EXPORT
TRANSFERY IMPORT EXPORT
DL. KAPITÁL IMPORT EXPORT
KR. KAPITÁL IMPORT EXPORT
ZMĚNA DEVIZ.REZ. SNÍŽENÍ DEVIZ.REZ. ZVÝŠENÍ DEVIZ. REZ.
VYSVĚTLENÍ, PROČ JE TO TAKHLE – EXPORT, IMPORT, ZVÝŠENÍ, SNÍŽENÍ:
1) náš exportér dostane za vyvezené zboží 1000 EUR a u nás si je smění za Kč – vytváří devizovou nabídku (+),
importér do ČR – musí nejprve v bance poptávat EUR (aby měl čím zaplatit), a pak teprve může zboží dovézt. (-) devizová poptávka
2) důchody – imoport  mám německé cenné papíry a dostanu dividendu v cizí měně – nabízím EUR a poptávám Kč – tvořím devizovou nabídku (+)
3) snížení deviz. rezerv – centrální banka prodává zahraniční měnu, kterou měla ve svých devizových rezervách – tím vytváří devizovou nabídku.

Další DOPADY

Další DOPADY
2) Klesá konkurenceschopnost našeho zboží v zahraničí.
3) Vznik dodatečných nákladů (změna ceníků).
4) Chybná alokace investic (kapitálu, finančních zdrojů) – je li inflace vyšší než jsme čekali, je riziko, že přijmeme investiční projekt, který se později ukáže jako ztrátový. Pokud existuje strach z inflace – investoři omezují své investice na minimum.
5) změna relativních cen (vzájemných cenových poměrů) – vede k chybným a neefektivním rozhodnutím a alokaci (zamlžují se cenové signály dávané trhem).
6) Rostou rizikové prémie (rostou ceny cenných papírů – obava z budoucího vývoje – požadují vyšší rizikovou prémii)
7) Zvyšování transakčních nákladů na získání reálných aktiv (všichni chtějí nemovitosti, zlato, roste tudíž jejich cena…)  chybná ekonomická rozhodnutí

Z těchto důvodů monetaristé hlásají: „Fight the Inflation!“
Keynesiánci – jsou ochotni akceptovat tzv. poloinflaci – pokud je procentní přírůstek Y > procentní přírůstek P (v situaci, kdy je ekonomika v recesi a křivka AS je téměr vodorovná, lze za cenu poměrně malého zvýšení cenové hladiny dosáhnout velkého zvýšení Y a zaměstnanosti – a to se vyplatí ). Tato politika předpokládá, že je možné zvyšovat AD až do úrovně dlouhodobé rovnováhy. (pomocí růstu vládních výdajů (G), popř. růstu peněžní zásoby (M)).
Monetaristé nesouhlasí, že by to mohlo ekonomice pomoci – protože inflace vede k chybné alokaci..

INFLACE

INFLACE
definice (monetaristé) – dlouhodobý, nepřetržitý růst cenové hladiny doprovázený nadměrnou emisí peněz. Jestliže %ΔM > %ΔYp (základní zdroj inflace: nadměrná emise peněz)
(keynesiánci) – jakýkoliv růst cenové hladiny způsobený čímkoli (externí šoky, růst cen surovin, ΔM..), odvození inflace (MONETAR.) – viz učebnice (jsou tam o tom 2 stránky).

Měření inflace
- index CPI (index spotřebitelských cen) – existuje určitý spotřební koš („balík zboží, které nakupuje průměrný spotřebitel za určitou časovou jednotku“) – každý měsíc se mění změny cen v tomto koši.
- index PPI (index cen průmysl. výrobků)
- deflátor HDP = nom. HDP / reál. HDP
(nom. HDP – vyjádřen v běžných cenách(2002), reálný HDP – vyjádřených ve stálých cenách (např. r.1995)
Reálný HDP vyjadřuje ceny očištěné o inflaci.
Míra inflace (2002) = (deflátor 2002 – deflátor 2001)/ deflátor 2001

KLASIFIKACE TYPŮ INFLACE
inflace:
- poptávková – způsobena zvýšením AD (rostou ceny, roste Y) (graficky – posun křivky AD nahoru)
- nabídková – způsobena snížením AS (rostou ceny, klesá Y…zvyšuje se nezaměstnanost)


Způsoby léčení poptávkové inflace: (musíme dostat křivku AD zase dolů) – restriktivní měnová politika, restriktivní fiskální politika.

Nabídková inflace:
1) sníží se dlouhodobá i krátkodobá AS
2) sníží se pouze SAS (posun SAS nahoru)
ad 1)
LAS a SAS se posunou doleva – v ekonomice klesne množství disponibilních VF (výr. fakt.) – vlivem povodní, zemětřesení, války, konfliktu, znečištění prostředí, kontaminace půdy, rozšiřování pouští (úbytek půdy).

Mzdově nákladová inflace – odbory – tlačí na růst mezd (nadměrný růst mezd)  zvyšují se ceny vstupů a tak i finální produkce rychle rostou. Za tak vysoké ceny se nikomu nechce nakupovat, produkt proto začne klesat.
Jak se bránit?
Bylo by možné snížit AD (snížila by se i cen. hladina – míra inflace), ale to by došlo ještě k větší recesi – rovnováha by byla ještě dál vlevo od potenciálu, ještě větší nezaměstnanost…
Řešení – demonopolizace ekonomiky, vyjednávání s odbory.

BLUDNÝ KRUH INFLACE

BLUDNÝ KRUH INFLACE (MZDOVĚ CENOVÁ neboli INFLAČNÍ SPIRÁLA)
Monopoly chtějí zvýšit své zisky  zvýší ceny svých produktů,  požadavky na zvýš. W  zvýšení množství peněz v eko. (M – centr. banka)  monopoly si všimnou, že je více peněz  chtějí zvýšit své zisky…(posun AS nahoru)

(dokud bude CB „akomodovat“ – přizpůsobovat peněžní zásobu za účelem zvýšení produktu (sníž. nezaměstn.), bude inflace stále narůstat – klesat nebude, protože budou zůstávat „inflační očekávání – viz makroek.).

DEFLACE
- opak inflace (dlouhodobý a soustavný pokles cenové hladiny – snižování M centrální bankou, podle keynesiánců jakékoliv příčiny.
Vzniká poklesem AD  růst nezaměstnanosti  pokles Y (jako u krize v r. 1929).
LAS a SAS se posunují doprava, nebo jen SAS dolů. Můžou nastat i oba případy zároveň (počítačový průmysl) – větší kapacita výroby počítačů, a ceny šly dolů.

Léčení deflace: expanzivní měnovou a fiskální politikou.
Deflace je pro ekonomiku také špatná:
pokles P …. domácnosti vidí, že klesají MZDY (nevidí, že klesají také ceny)  špatné očekávání (myslí si, že nastane recese – to má negativní vliv na investice..)

NÁKLADY INFLACE (co nás stojí inflace?)
dle monetaristů je inflace vždy špatná!
1) přerozdělování důchodů (bohatství se přesouvá od věřitelů k dlužníkům) – pokud je infl. nečekaná, pokud je očekávaná (věřitelé se přizpůsobí – zvednou se úr. sazby z úvěrů apod., ale příjemci fixních plateb (nominál. částka) ztrácejí – reálně dostávají stále méně a méně, vzhledem k nim profitují příjemci flexibilních plateb. (smůlu mají ti, co pobírají sociální dávky, důchody – probíhá sice valorizace, ale až po čase, částečně..). Fixní hodnota sociální pomoci se snižuje s rostoucí cen. hladinou  inflace dopadá na ty nejchudší. Progresivní zdanění příjmů – čím větší nominální hodnota platu, tím vyšší daňové pásmo – zvyšuje se tak míra zdanění. Všichni se posouvají do vyšších pásem  růst vybraných daní  zde na inflaci vydělá stát – je výhodné počkat s úpravou daní, důchodů a jiných dávek.

NABÍDKA PENĚZ

NABÍDKA PENĚZ
Teoretická def: peněžní zásoba, kterou může za daných podmínek vyprodukovat bankovní sektor.
Empirická def: ztotožnění většinou s M1, ale i s jiným měn. agregátem.

MODEL AS-AD

AD = množství zboží a služeb finanční spotřeby poptáváno v ekonomice při různých cen. hladinách.
AS = množství zboží a služeb finanční spotřeby nabízeno v ekonomice při různých cen. hladinách.

Křivka AD: Kombinace cen. hladiny a reálného důchodu (reál. HDP), které vyjadřují AD a AS v ekonomice.
Křivka AS: Kombinace cen. hladiny a reál. důchodu, které vyjadřují, jaká je AS v dané ekonomice.

Reálný důchod = důchod očištěný od vlivu inflace

Odvození tvaru AD:
Substituty AD:
1) Peníze a ostatní finanční aktiva
2) budoucí zboží a služby
3) zahraniční zboží a služby

ad 1)
M/↑P  ↓AD
ad 2)
Y - spotřeba (C)
- úspory (S) (budoucí spotřeba neboli odložená spotřeba)
Y/P – reálný důchod jednotlivce
Při růstu P  reálný důchod klesá.
Jak na to subjekty zareagují? a) ↓ r. důch.  omezení přijím. úvěrů, raději spořit, odlož. spotřebu (↓AD)
b) klesá reál. důch, ale subjekty nechtějí omezit současnou spotřebu, zvýší
poptávku po úvěrech (AD se nemění).
ad 3) zvýšení P (domácí)  snížení AD (raději kupují zahraniční zboží a služby);
NA ZÁKLADĚ 1,2,3 lze narýsovat křivku AD (odvození konstrukce křivky agregátní poptávky:)

KONSTRUKCE AD podle KEYNESIÁNCŮ

) KONSTRUKCE AD podle KEYNESIÁNCŮ
(u zkoušky nebude model IS-LM)

C = C0 + C1*YD
C – spotřeba
C0 – autonomní spotřeba
C1*YD – spotřeba závislá na disponibilním důchodu (YD)
C1 = mezní sklon ke spotřebě = ΔC/ΔYD
YD = Y – T
YD – disponibilní důchod
T – daně

I = I0 – I1*IR
I0 – autonomní investice
I1*IR – investice závislé na úrokové míře (citlivé na úrokovou míru) (IR)
I1 = citlivost investic na změnu úrokové míry = Δ I / ΔIR

AD se skládá z těchto složek: C + G + I + NX
G – vládní výdaje
rozložíme, a řekneme si, které složky působí na růst AD (+), a které na pokles AD (-)
(tj. přímá a nepřímá závislost)
(+) AD = C0 + C1*(Y – T) + I0 – I1*IR + EX – IM
+ + - + - + -

AD roste, pokud roste C, G,
s růstem daní klesne AD
s růstem úr. míry klesne AD
s růstem importu klesne AD

Faktory posouvající křivku AD
posun křivky nahoru:
1) růst autonomní spotřeby (např. když se čeká vysoká inflace – subjekty méně spoří..)
2) růst autonomních investic I0 (optimistická očekávání budoucího vývoje ekonomiky)
3) růst nabídky peněz (M) (expanzivní měnová politika) – monetar.
3) růst G, pokles T (expanzivní fiskální politika) – keynes. (monetar –ne- vytěsňov. efekt)
4) růst NX (růst exportu, pokles importu)
5) pokles IR (CB sníží – lidé začnou více investovat, více si půjčovat)

Požadavky na kritérium měnové politiky

Požadavky na kritérium měnové politiky (aby mohly mechanismy fungovat).
- rychlá dostupnost dat a jejich snadná měřitelnost (MB ideální), peněžní zásoba
- stabilita kauzálních vztahů v rámci řetězce
(ΔMBΔpeněž. zásobyΔinflace – aby se to měnilo furt stejně – aby stejná změna MB vyvolala poklaždé stejnou změnu inflace..)
- možnost přesně ovlivňovat operativní kritéria – co nejlépe (viz vypůjčená, nevypůjčená MB).
- zprostředkující kritérium by mělo reagovat na změnu operativního kritéria rychleji než cíl – aby bylo ještě možno upravit MP.

Monetar. mechanism.: M * V = P * Y
V – důchodová rychlost oběhu peněz, M – peněžní zásoba, P * Y nominální HDP.
M = MB * mm
mm – peněžná multiplikátor – veličina, která zprostředkovává vztah mezi MB a M.
Relativní přírůstek M + relativní přírůstek Vy = relativní přírůstek P + relativní přírůstek Y

Požadavky na to, aby fungoval mechanismus:
1) mm - stabilní
2) Vy – stabilní
3) CB plně kontroluje MB
V praxi mm kolísá, Vy kolísá, CB nemůže zcela přesně ovliv. MB. Bylo potřeba najít nový způsob  cílování inflace.

Cílování inflace nemá mnoho zemí

Cílování inflace nemá mnoho zemí – 1. byl na přelomu 80. a 90. let N. Zéland (u nás – čistá podoba).
Původně jsme měli monetar. mech.
M  MB  M  p (mm, Vy – silně kolísaly – to ztěžovalo MP)
proto v r. 97: nástroj  operativní krit. (kr. IR)  M  p (operativní krit. místo MB vzniklo kr. IR)
- nefungovalo to
rok 98. – cílování inflace
výhody: není podstatná stabilita mm, Vy
je pouze jeden cíl  p
pokud p je stabil.  stabilní ek. růst (dlouhodobě)  stabilní míra nezam. (popř. stabilní plateb. bil.)
V monetar. byl cíl M a p (M= 15%, p = 5% apod.). Někdy byla splněna M, ale ne p a naopak…
U cílování inflace to odpadá!

- pouze jediný účinný nástroj (operace na volném trhu) (1 nástroj  1 cíl)
- lze ovlivnit inflační očekávání ekon. subjektů  pak je snažší MP
- vstup do EMU (evr. měn. unie) – potřeba srazit inflaci dolů (toto je možnost)


CB musí sledovat zpoždění MP  použití nástroje se projeví se zpožděním  jak odhadnout?
pP je větší než pT  CB zvýší IR (zvýší reposazbu)
pP je menší než pT  CB sníží IR
důležité je dosáhnout inflačního cíle – ne aby byla nižší inflace než cíl
ΔIR = f (pP – pT) – tj. rozdíl mezi prognózou a cílem.

Nevýhody: časové zpoždění (kvůli tomu se může minout účinkem)
Stalo se v ČR  ČNB uvaž. podle minulého vývoje (zpětně hledící MP  zpětně hledící prognóza)  chyba.
(tabulka – cíl, prog., skutečnost, stanovení cíle – prosinec 98-01, prognóza 05.)
Dnes se již necíluje čistá inflace, ale celková inflace. Dnes je inflační cíl podstřelen (skutečnost je menší než cíl).


Od r. 2001 se u nás cíluje skutečná inflace – pod CPI – nyní
cíl stanoven na rok 2005 (2-4% CPI),
bude pokračovat deregulace cen
výjimky splnění cíle – stanoveny zákonem (= kdy není ČNB odpovědná)
- extrémní cenové šoky, které nemůže ČNB ovlivnit (neúroda, katastrofy, ropné šoky)

MĚNOVÁ POLITIKA

TÉMA: Měnová politika v uzavřené ekonomice (název kapitoly v učebnici), my si ji nazveme
MĚNOVÁ POLITIKA
CB vykonává měnovou politiku. Aby byla účinná, musí splňovat určité podmínky:
- samostatnost CB
- odpovědnost za případné neúspěchy
- transparentnost měnové politiky
- má být zřejmé, jakými nástroji a jakých cílů chce CB dosáhnout
- kredibilita (důvěra, že CB je schopna splnit své cíle)

Cíle MP (měnové politiky):
- stabilita měny - vnitřní (stabilní míra inflace)
- vnější (stabilní měnový kurz)
- dostatečný ekonomický růst (HDP)
- přijatelná míra nezaměstnanosti
- stabilita platební bilance
(cíle jsou někdy protichůdné)
např. expanzivní politika
zvýšení M  cíl zvýšení AD a  cíl zvýšení Y (HDP..)
ale zvýšení M také  zvýšení p (zvyšuje míru inflace)
má být nízká inflace! Volit cíle tak, aby nebyly protichůdné…

Provádění měnové politiky (Transmisní mechanismy měnové politiky)
nástroj MP  operativní kritérium  zprostředkující kritérium  zvolený cíl.

3 přístupy:
a) monetaristický – nástroj (nejčastěji OVT)  měnová báze  peněžní zásoba (M1,M2)  míra infl.
b) keynesiánský – nástroj ------- „ ----------  krátk. IR  dlouh. IR  reálný výstup (tempo růstu HDP, míra nezaměstnanosti).
c) cílování inflace – nástroj ----- „ ----------  krátk. IR -------- inflace (cílová míra) (dnes dělá ČNB).

TEORIE POPT. PO PENĚZÍCH

Ad TEORIE POPT. PO PENĚZÍCH

Keynesova teorie poptávky po penězích
- subjekty drží ve svém portfoliu 2 druhy aktiv:
• peníze (bez výnosu, bez rizika, likvidní)
• dluhopisy (výnos, riziko, nelikvidní)
- subjekty se rozhodují mezi nimi (do čeho investovat, co držet).
Teorie preference likvidity: lidé drží peníze kvůli likviditě.

Proč drží lidé peníze (motivy preference likvidity):
1) Motiv spojený s důchodem
lidé mají příjmy a výdaje – na překlenutí časového nesouladu je nutné držet určitou částku peněz  čím větší důchod, tím větší poptávka po penězích.
2) Opatrnostní motiv
lidé se připravují na neočekávané budoucí výdaje – musí držet určité množství peněz navíc. Opět čím větší Y, tím větší Md.
Tyto dva motivy tvoří TRANSAKČNÍ poptávku po penězích.
3) Motiv spekulační (SPEKULATIVNÍ poptávka po penězích)
IRn – normální úroková míra – rovnovážná – ekonomika by k ní měla směřovat. Každý subjekt má ale vlastní představu, jaká výše IR by byla normální.

Mohou nastat 2 situace:
1) IR je větší než IRn  daný subjekt očekává pokles IR v budoucnu
2) IRje menší než IRn  daný subjekt očekává růst IR v budoucnu
Jde o subjektivní předpoklad – každý má svou představu – pokud jsou ale IR velmi vysoké (1.), všichni mají IRn( v této situaci je výhodné nakupovat cen. papíry)
vzroste tedy popt. po cen.pap., zároveň poklesne Md (jak může poklesnout Md, když lidé stále potřebují peníze na své transakce  je to tím, že poklesne Mds – spekulativní popt. po penězích blíží se k 0)
Pokud jsou naopak IR velmi nízké (2.), pro všechny subjekty je IRn > IR, očekává se růst IR a s tím spojený pokles P cenných papírů  klesá poptávka po dluhopisech a ti co je mají se je snaží prodat, než se sníží jejich cena. Zároveň roste Md (Mds roste směrem k nekonečnu)

Kritici Keynese tvrdí, že spekulativní poptávka neexistuje! Neokeynes. – obhajují Keynese.
(To už je mimo rámec tohoto kurzu).

FRIEDMANOVA monetaristická teorie

FRIEDMANOVA monetaristická teorie
- maximalizace užitku spotřebitele – mikroekonomický pohled
- každý jedinec má určité bohatství (W:), snaží se maximalizovat užitek z tohoto bohatství
W: (bohatství slouží k vytváření důchodů)
Yp = Y1/(1+IR) + Y2/(1+IR)2 + … + Yn/(1+IR)n
Yp je permanentní důchod – tj. současná hodnota všech budoucích příjmů
W - LIDSKÝ KAPITÁL (schopnosti a dovednosti) - pracovní důchody (málo likvidní, disk.k SH)
- FYZICKÝ KAPITÁL - reálná aktiva (např. nemovitosti, stroje..)
- finanční aktiva - dělení na dluhopisy, akcie, peníze
Ze všech těchto forem bohatství plyne výnos  ten je součástí Yp.
Faktory ovlivňující Md:
1) W: růst Yp  růst Md
(růst perm. důchodu a tedy bohatství)
2) růst r0 (výnos spojený s penězi – tj. M1 – hotovost a běž. vklady)  růst Md
3) růst r1 (výnosnost dluhopisů)  pokles Md
4) růst r2 (výnosnost akcií)  pokles Md (raději investují do dluhopisů než držet peníze)
5) h (poměr lidského kapitálu k fyzic. kapit. = LK/FK; LK je málo likvidní, pokud vzroste h, zvýší se poměr nelikvidní složky bohatství (tzn. najednou vznikne nedostatek likvidních prostředků), to povede k růstu Md
6) růst P  (subjekty potřebují více peněz na nákup zboží stejného spotřebního koše. růst Md.
7) růst pe (očekávané míry inflace v budoucnu)  subjekty budou proto více investovat do reálných aktiv a tím se sníží poptávka po penězích (kdo by je kupoval, když očekává, že se znehodnotí..).
velikost míry inflace P je ukazatelem výnosnosti reálných aktiv)
- růst inflace  růst výnosnosti reálných aktiv oproti bankovním vkladům.

+Md = f (Yp, r0, r1, r2, P, pe, h)
+ + - - + - +
- je nepřímá závislost, + je přímá závislost
když vydělíme P
Md/P = f(Yp, r0, r1, r2, 1, pe, h)
tu jedničku můžeme vynechat, už nic neovlivní…
Friedmanova úvaha:
1) h je zanedbatelný – vyloučíme, pohyb r1 a r2 je protisměrný (lidé přeskupují své bohatství mezi akciemi a dluhopisy), na pokles r0 (tzn pokles Md) reagují poklesem i další míry v eko-tj. i r1 a r2 (tzn. růst Md) – takže se všechna r zhruba vyruší (rozdíl vlivů je zanedbatelný), pe je taky zanedb.
 tedy nám tam zbyde:
Md/P = f (Yp / P)
kde růst Yp  růst Md (růst P znamená taky růst Md)
Md je zde transakční poptávka.
(v případě velké míry inflace je přiznán i vliv pe)

Zvýšení disk. sazby (DS)

Zvýšení disk. sazby (DS):
- na jednu stranu vyvolává pokles úvěrů a tím pokles měnové báze, na druhou stranu ale přilákává zahraniční kapitál, který je ukládán v našich bankách, tzn. že měn. báze roste. Tyto vlivy na měn. bázi se zhruba kompenzují.

Když je CB donucena ke změně DS.:
- zvýšily se IR na trhu, DS se nemění  banky si půjčují za nízké DS a vydělávají na tom  CB musí sazby zvýšit.

ad další úvěry: (reeskontní ani lombardní úvěry ČNB neposkytuje)
eskont  klient vlastní směnku – může ji před dobou splatnosti nabídnout bance k odkoupení (k eskontu)  pokud je směnka kvalitní  banka ji odkoupí  poskytne tak eskontní úvěr. Směnka má nominální hodnotu – banka si strhne diskont a zbytek vyplatí vlastníkovi směnky, v den splatnosti si pak banka u směnečného dlužníka vybere celkovou směn. částku (nomin. hodnotu).
Reeskont – před dobou splatnosti – banka poskytne reeskontní úvěr (byly častější dříve – teď už ne, použ. např. u směnek exportérům, zemědělcům – jde o podporu).
Zvýšení ÚV  zvýšení MB (platí stejné mechanismy jako u jiných úvěrů)
Buď existují speciální reeskontní sazby, nebo – jako u nás – je použ. diskontní sazba.
Lombardní úvěr – za Lombardní sazbu – nouzové úvěry- bance která má potíže – ne nástroj měn. polit. (věř. posl. instance)
- jsou kryté cen. papíry (kvalitními)
- Nom. hodn. cenných papírů musí být vyšší než úvěr, jinak CB takový úvěr nemusí poskytnout. (doba splatnosti je do 3 měsíců – ČNB neposkytuje)
Pro všechny platí: ↑IR  ↑ostatních IR v ekon. ↓MB (banky si budou půjčovat méně);
růst úvěrů naopak znamená růst MB.

Situace v ČR
- PMR (2% - nevýznam. – harmonizace s EU)
- OVT (operace na volném trhu)  krátk. IR (klíčový nástroj!!)
- občas použ. kursové intervence, popř. výzvy bankovnímu sektoru…
V roce 1996 byly vysoké PMR: 11,5%, nižší PMR měly stavební spořitelny..
od r. 2001: ČNB úročí PMR čtrnáctidenní reposazbou (dříve úročeny nebyly), dobrovolné rezervy úročeny nejsou.

POPTÁVKA PO PENĚZÍCH

Téma: POPTÁVKA PO PENĚZÍCH

1) NEOKLASICKÉ TEORIE
a) Tradiční - Fisherova
- Marshalova (Cambridgeská)
b) Moderní - Friedmanova (Monetaristická)

2) KEYNESIÁNSKÉ TEORIE
a) Tradiční - Keynes (preference likvidity)
b) Moderní - Baumall-Tobinův model
- Tobinův model spekulativní popt. po penězích
- …

Rozdíl neoklas. X keynesián. – podle Keynesiánců jde o minimalizaci nákladů, podle Neoklasiků – mie přístup – maximalizace užitku spotřebitele.

AD 1a) FISHER
 vychází z kvantitativní rovnice peněz (rovnice směny)
Md * Vt = P * T
kde Md – poptávka po penězích, Vt – transakční rychlost oběhu peněz – velikost nominálních transakcí, které zprostředkuje jedna peněžní jednotka; P – průměrná cena jedné transakce; T – velikost reálných transakcí – součet na každé straně je celkové množství peněz potřebné na zprostředkování všech transakcí v ekonomice.
Teoretická definice: požadovaná velikost peněžní zásoby v dané ekonomice (požadují subjekty)
Empirická definice: (M1, M2) – většinou M1 (hotovost a běžné vklady)
P*T – nominální transakce – je to toková veličina (lze zjistit změnu za rok)
Md – stavová veličina – k určitému okamžiku
po vyjádření Md z této rovnice dostáváme faktory ovlivňující Md:
(+) Md = (+P* T+)/Vt (-)
(-) znamená nepřímá závislost  větší rychlost oběhu peněz znamená potřebu menšího množství peněz v ekonomice a tedy snížení MD
(+) znamená přímá závislost  čím vyšší je cena, počet (hodnota) transakcí, tím více je potřeba peněz v ekon.  Md roste.

Vt – je konstatní – závisí na technologii platebního styku, v krátkém období se nemění
T – je konstantní v krátkém období – závisí na stavu ekonomiky.

Propojení Fisherovy rovnice s kvantitativní teorií peněz (Ms = Md)  Ms * Vt = P*T
Ms (nabídka peněz) – je ovlivňována centrální bankou (je exogenní veličinou-nezáv. na stavu ekonomiky)

Nástroje centrální banky

Nástroje centrální banky
- CB ovlivňuje pomocí nástrojů operativní kritérium (ΔOK)  pomocí něj další věci
- OK může být měnová báze (MB), krátkodobá úroková míra (IR)..

Rozdělení nástrojů:

I. Podle četnosti používání - operativní (permanentní)
- občasné

II. Podle rychlosti zavedení - působí přímo, není potřeba čas pro adaptaci
- je potřeba čas na adaptaci bank
III. Podle charakteru - tržní (nepřímé) – působí plošně na celý trh
- administrativní (přímé) – mohou působit pouze na určitou banku apod.

Tržní nástroje:
1) Diskontní nástroje
2) Operace na volném trhu
3) Kurzové intervence
4) Povinné minimální rezervy

ad 1)
a) úvěry od CB obchodním bankám
b) limity těchto úvěrů
c) úrokové sazby z těchto úvěrů

Typy úvěrů od centrální banky
- Diskontní úvěry
- Reeskontní úvěry
- Lombardní úvěry

Diskontní úvěr – běžný úvěr obchodní bance na doplnění likvidity (diskontní okénko  tj úvěrový rámec u CB)
CB může odmítnout poskytnout diskontní úvěr v případě, že:
a) banka má problémy se splácením předchozích úvěrů (problémy s likviditou)
b) banka překročí limit úvěrů (úvěr. rámec)
c) když banka není schopna krýt úvěr cennými papíry (CB o to může banku požádát, když má obavy o splacení své pohledávky.

Diskontní úvěry

Diskontní úvěry
- běžné – krátkodobé – zhruba na dobu 1 měsíce
- sezónní – na překlenutí sezónního nedostatku likvidity (např. zemědělské či farmářské banky-US)
- nouzové – obchodní banka má potíže se splácením svých závazků – poskytování těchto úvěrů již není nástrojem měnové politiky ale funkce CB z titulu věřitele poslední instance – nejsou časté, splatnost je i více než 1 rok.

Úrokové sazby
1) Diskontní sazba (nejnižší úroková sazba)
(Vliv na IR, MB:
Zvýšení (resp. snížení) diskontní sazby  zvýšení (resp. snížení) krátk. IR na trhu
Zvýšení Diskont. sazby: pokles objemu úvěrů (protože je drahé si půjčovat – banky si raději seženou peníze jinak) pokles MB.
Komplikace nastanou, pokud:
a) banky nemají možnost jinde získat peněžní prostředky  akceptují DS  k poklesu MB nedojde.
b) vzroste diskontní IR a… tržní IR na to nereagují
c) vzroste IR z úvěrů poskytovaných CB a… tržní IR na to nereagují
Z těchto důvodů nelze dopady diskontní politiky přesně předvídat.

MB = MB vypůjčená + MB nevypůjčená
MB vypůjčená – je ovlivňována přes diskontní nástroje
MB nevypůjčená – ovlivňována přes operace na volném trhu (lze přesně spočítat dopad na ekonomiku)

ČNB vyhlašuje diskontní sazbu – ale úvěry za ni neposkytuje – tato sazba označuje dolní hranici úrokových sazeb v ekonomice.
- efekt oznámení (ANNOUNCEMENT EFFECT) – stačí, když ČNB oznámí záměr změny úrokové sazby  a úrokové míry už na to reagují.

Vlivy na měnovou bázi

Vlivy na měnovou bázi: (co může mít vliv)
1)zvýšení nakoupených C.P. růst MB (C.B. je nakoupí od bank – připíše jim to jako jejich vklad (dobrovolné rezervy)
růst poskytnutých dom. úvěrů – v domácí měně poskytnuté domácím bankám  růst MB
- v domácí měně posk. státu, nebank. subj  MB se nemění
- v cizí měně  pokles deviz.rez MB se nemění (A+,A-)
růst poskytnutých úvěrů do zahr. – v domácí měně  růst vkladů zahr. subjektů
- v ciz. měně pokles deviz. rezerv (A+,A-)
2)Nákup zahr. měny (růst Deviz. rez) od domác. bank  růst MB (rezervy bank)
Prodej zahr. měny (pokles ---„----) ---------„---------)  pokles MB
nákup zlata za domácí měnu (růst zl. rezerv, růst rezerv bank) růst MB
nákup zlata za cizí měnu (růst zl. rezerv, pokles deviz. rezerv)  MB se nemění

Vliv pasiv na MB:
3)růst vklady státu a nebank. subjektů  pokles MB (v příp.že peníze od obch.bank k centr.bance)
4)Růst vkladů zahr. subjektů v dom.měně (poskytnuté úvěry do zahr. – na aktivech)
růst vkladů zahr. subj. v cizí měně  zvýšení deviz. rezerv (na aktivech)
5) prodej vlastních c. p. v cizí měně  růst deviz. rez. (A+,P+)
(může to být otázka u zkoušky: jaký bude mít vliv zvýšení… na ….)-a,b,c,d

Základní způsoby zvýšení Měn. Báze
1) nákup státních c. p.
2) nákup vlastních c. p. (obojí za dom. měnu)
3) nákup zahr. měny od dom. bank za dom. měnu
4) poskytnutí úvěru dom. bankám v domácí měně
5) přesun vkladů státu a nebank subj. od CB k obchodním bankám
(kdykoli se nějak dostanou prachy od CB k jiným bankám (CB vytvoří nové peníze)– ty je zase půjčí (tvorba bezhotovostních peněz bankami)-multiplikovaná expanze bankovních depozit a tím růst měn. báze)
POKLES MB – opačné důvody

BILANCE CENTRÁLNÍ BANKY

BILANCE CENTRÁLNÍ BANKY
A P
1) Nakoupené c. p-většinou státní(kr.,dlouh.) 1) Hotovostní oběživo (v rukou nebank. subjektů,
2) Poskytnuté domácí úvěry v pokladnách bank, v pokladně C.B.)
2) Rezervy bank (PMR+DR) (1+2 =měnová báze)
a) úvěry bankám (běžné, nouzové) 3) vklady státu a nebankovních subjektů
b) úvěry státu (běžné hospodaření) (z běž. hospodaření stát. rozpočtu, ost. záv. vůčiS.R.,
(růst pohl. vůči stát. rozpočtu) tj.přebytky let min., nebank. subjektů-výjimečně.
c) úvěry domácím nebank.subj (většinou=0) 4) Vkl.zahr. subjektů (vlád,C.B.,závazky vůči MMF)
3) Poskytnuté úvěry do zahraničí 5) Emitované vlastní dluhopisy (kr-poukázky ČNB,
(jiným C.B., vládám) dlouh-dluhopisy na zahr. trzích)
4) Devizové rezervy – volně směnitelné měny 6) Kapitál(C.B. je a. s. – zákl.kap., fondy, neroz.zisk)
(EUR, USD, JPY..) (pokud C.B.státní –statut. fond, rez.fondy,neroz.zisk)
b) rezervní pozice u MMF (quóta, kterou musí 7) Ostatní pasiva (jako jiné podniky)
vložit čl. země – v příp. nutnosti ji lze čerpat)
c) SDR (zvláštní práva čerpání-moc se nepouž.)
5) Zlaté rezervy – dnes menší význam než 4)
(oceněny ve fixních cenách – neodpovídá trž.c.)
(pokud v pružných c.-nutno neustále měnit výši)
6) další aktiva – budovy, pohl. vůči zaměst,dodav.

V ČR: Loni měla ČNB ztrátu 20 MLD a bilanční suma byla 700MLD. na aktivech, 700MLD na pasivech.

Aktiva = Měnová báze + ostatní pasiva
Možnosti pohybů v bilanci:
zvýšení A  zvýšení MB
snížení A  snížení MB ovlivňují měnovou bázi

snížení ost. P  zvýšení MB
zvýšení A snížení A

zvýšení ost.P snížení ost.P
zvýšení A zvýšení ost. P.